Kristýna Hrichová

Moje milá paní Franzová,

chtěla jsem pro Vás napsat opěvnou báseň, takovou ódu na smysluplný život. Přemýšlím, jaká slova zvolit, jaký společný zážitek vybrat… Chci napsat něco vzletného, něco, co je vás hodno. A ať přemýšlím, jak přemýšlím, pořád se mi vybavují ty nejobyčejnější situace. 

Modlitba biřmovankyně

Pane, Ty nejlíp víš, co si v uzlíčku svého nitra nesu:

pýchu, která se jen chlubí,

vztek cenící jak břitva ostré zuby,

pochybnosti vratkých cest,

myšlenky černé jak obloha prostá hvězd,

neschopnost odpustit dávno zašlé viny,

stesk zanechávající na mé duši stíny,

ostny spěchu v podrážkách prošlapaných bot,

obavy sycené mořem nejistot,

nekonečné otázky stále se řadící před mými dveřmi

a večer na rtech prosbu:

Pane, Pane, budu lepší.

Dnes a znovu prosím – věř mi!

Setkání dětí na konci školního roku 2016

Konalo se 24. června 2016 na faře v Ostrovačicích. Jedna z účastnic setkání popsala takto:

Společné odpoledne na svátek Narození Jana Křtitele
bylo pohodové, příjemné a veselé.

Sešli se žáci i ti, co školní škamna dávno za sebou mají
a taky herci, kteří pohádkám život dají.

Cíl byl jasný - uzavřít sezonu a školní rok,
vždyť do prázdnin už zbývá jenom krok!

Nejdřív se fara na chvíli proměnila v kinosál,
potom v hernu a hřebem večera táborák se stal.

Večerní rozhovor s Bohem

Tak konečně spí. Oba mé poklady. V tom večerním sprintu krmení, koupání a uspávání vlastně ani přesně nevím, kdy se setmělo.  Tma za okny ale jasně říká, že den pomalu dohasíná. Další den. Přemýšlím, do čeho se pustím – uklidím horu nádobí v kuchyni, zaperu poblinkané oblečení naší malé slečny nebo se chopím žehličky a neohroženě se postavím k žehlicímu prknu, aby měli ti mí chlapi zítra co na sebe. Těžká volba. Moji hlavu pomalu obestírají chmury hodné přítele Hamleta. Oč tu vlastně běží? Toť otázka!

Subscribe to RSS - Kristýna Hrichová