Byla rosickým ženským fenoménem roků mého dětství a mládí. Potkával jsem ji nezřídka a při každém setkání mne obdarovala vlídným úsměvem ve tváři a stejně laděným oslovením. Ten úsměv, proto se o něm zmiňuji, to nebyl úsměv, jaký si lidé vymění při běžném potkávání. Byl to úsměv dítěte, které vám dává znát radost, že je vám nablízku, protože vás má rádo.. Z takového pohledu se dá vyčíst i to, že kdyby ta osoba mohla pro vás něco udělat, je připravena k jakékoliv pomoci.
