OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 26 (25. 9. 2016)

V období, které uplynulo od vydání posledního čísla zpravodaje, se několik členů společenství Oříku dožilo významného životního výročí. Při této příležitosti jim do dalších let přejeme všechno dobré, radost a štěstí, hodně zdraví a spokojenosti, a především hojnost Božího požehnání.

Každoročně v tuto dobu znovu a znovu přemýšlím o naší nejmladší generaci, o našich dětech, naší budoucnosti a o jejich výchově. Ta je v dnešní době, kdy na děti čeká tolik svod a lákadel, velmi těžká...

Květnové oslavy 700. výročí narození „Otce vlasti“ mi mnohé připomněly. Přemýšlela jsem o tom, jestli si můžeme vzít poučení o výchově dětí v minulosti. A když o dětech, začnu tedy pohádkou.

Nedávná služební cesta mě zavedla až do ruských měst Orsk a Novotrojck. Od nich nás dělí vzdálenost cca 6000 km. Leží na nejjižnější části Uralu na hranicích Ruska s Kazachstánem a rovněž na hranici mezi Evropou a Asií.

Původní město Orsk bylo nejjižnější pevností Ruska a mělo cca 20 000 obyvatel. Kromě obranných účelů sem byli v minulosti umisťování do vyhnanství „neposlušní“ intelektuálové a umělci jako např. Taras Ševčenko.

S povolením Zdeňka Pololáníka, kterému byl tento dopis adresován, ho zde zveřejňujeme. Zasilatelem je jeho přítel Jan Štych, bývalý výborný dirigent ND v Brně a v Praze, dnes důchodce žijící v Praze. S citlivým vhledem do dějin se v něm zamýšlí nad současnou situací a zkratkou vyjadřuje svůj osobní názor.

Milý Zdeňku,

Když jsem byl letos o Velikonocích na Havaji, navštívil jsem jako již tolikrát svého přítele, havajského kněze P. Georga, kterého znám téměř 20 let. Tenkrát mi tam kdosi našeptal: “Jestli chceš zažít mši havajského kněze, zajdi do Hila na Big Islandu do kostela Malia Puka O`Kalani.” Poslechl jsem, dodnes toho nelituji a P. Georga během svých cest na Havaj pravidelně navštěvuji. Letos mu bude 80 let, v kostele již nepůsobí, ze zdravotních i jiných důvodů se stáhl do soukromí. Kněz ale zůstává knězem navěky.

V sobotu 21. května 2016, kdy se v brněnské diecézi slaví výroční den posvěcení katedrály sv. Petra a Pavla, jmenoval Svatý otec František novým brněnským pomocným biskupem dosavadního faráře u katedrály sv. Petra a Pavla P. Pavla Konzbula (*1965).

Mons. Ing. Mgr. Pavel Konzbul, Dr. se narodil 17. října. 1965 v Brně – Juliánově, kde dodnes žije jeho maminka Marie.

V neděli 5. 9. jsme šli na mši sv. a vzpomínali na pobožnost na Šmelcovně z předchozího dne. Byla moc pěkná, i počasí nám přálo. Jak se vzápětí ukázalo, nebyl to jediný příjemný zážitek konce týdne.

U kostela jsme uviděli skupinu stárek v krojích, které se chystaly vstoupit dovnitř. V Knínicích byly v sobotu „Babské hody“, a protože mezi stárkami byly i praktikující křesťanky, přemluvily ostatní ke společné návštěvě bohoslužby. Bylo to jak na objednávku – v kostele jsme právě slavili poděkování za letošní úrodu a k výzdobě kostela se národní kroje velice hodily.

V posledních letech se každým rokem začátkem září scházíme na Šmelcovně v údolí Bílého potoka, abychom krátkou bohoslužbou slova vyjádřili poděkování Panně Marii, vzdali jí úctu a prosili o další přímluvy. Zdejší kaple je zasvěcena Panně Marii Bolestné, v prvních zářijových dnech církev slaví její svátek, stejně jako svátek Narození Panny Marie a svátek Jméno Panny Marie.

Koncem srpna tohoto roku se 14 farníků z farností Oříku, Domašova a Zbýšova zúčastnilo 16. pěší pouti na posvátný Velehrad. Tak jako každý rok, v rámci „jižního“ proudu jsme vyšli pod duchovním vedením otce Ludvíka ve čtvrtek 25. 8. v 16 hod z Ratíškovic. Do cíle jsme dorazili v sobotu před polednem. Z dvacetipěti pěších poutníků bylo 11 farníků z Ratíškovic a již zmíněných 14 z našich farností.

V letošním roce, který prožíváme jako Svatý rok Božího milosrdenství, snad ani nešlo směřovat farní pouť jinam než do míst, která jsou významnými symboly Božího milosrdenství.

Proto hlavním cílem naší letošní farní pouti byl Žďár nad Sázavou, kde v tamější bazilice byla otevřena brána Božího milosrdenství. Vynechat jsme nemohli ani poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je ve správě téže farnosti. Druhým důležitým cílem byly Slavkovice s poutním kostelem zasvěceným Božímu milosrdenství a sv. Faustyně.

Děti jsou na táboře stále lépe a dokonaleji vychovávány ve víře. Jak?

         Letos jsem opět měla to štěstí zúčastnit se letního tábora na faře. Bylo to pro mě nové, protože byl jiný tým praktikantů než v předešlých letech. Překvapilo mě, jak rychle jsme byli sehraní. Všechno šlo jako na drátkách a já jsem všem moc vděčná za podporu, úsměvy a pomoc za všech okolností.

"Demokracii se musíme učit"

Společenství několika žen a jednoho muže z Veverských Knínic sponzoruje prostřednictvím projektu Arcidiecézní charity Praha tři mladé lidi – jednu dívku a dva mladíky - v Indii. Respektive sponzorovalo. V minulých dnech jsme obdrželi poslední dopis a fotografii naší na dálku adoptované dívky Sony K a koordinátorky projektu Sr. Ivy Fernandes. Sona dokončila s úspěchem 11. třídu. Jejím přáním bylo stát se učitelkou. Zapojovala se do školních aktivit, pomáhala doučovat slabší žáky.

Mám velkou radost, že se farníci naší obce rozhodli zapojit do projektu Arcidiecézní charity Adopce na dálku®. Tento projekt pomáhá financovat vzdělávání dětí z ekonomicky nejchudších zemí. Díky této podpoře mají vybrané děti možnost se vzdělávat a získávat tak dovednosti a vědomosti třeba jako my.

Ve chvíli, kdy jsem o tomto projektu měla napsat do Oříku, jsem si uvědomila několik skutečností.