OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 40 (28. 3. 2021)

Křesťané musí v každé době hledat způsob, jak hlásat radostnou zvěst. Jsou k tomu vyzváni samotným Kristem. Svým učedníkům (apoštolům) dal na cestu užitečné rady, ale ne hotové recepty. Počítal s jejich vlastní kreativitou a schopností reagovat na znamení doby. Platí to dnes také o nás?

Žijeme ve zvláštní době. Je nám doporučeno zůstávat doma, pracovat z domova, nestýkat se s jinými lidmi, než se členy naší vlastní domácnosti, a když už musíme mimo hranice vlastního bytu, tak schování za respirátory a chirurgické roušky. Ze všech stran se na nás valí zprávy o počtu nakažených, nemocných, o zpožďujících se dodávkách vakcín k očkování a do podvědomí mnoha občanů této země se vkrádá malomyslnost a strach. Každý si hledá cestu, jak čelit těmto stavům, jak si je nepouštět příliš blízko k tělu a jak je přemoci.

Slunce kryjí těžké mraky,
paní Zima vládu má.
Slyším její těžké kroky,
smutek duši objímá.

Venku mráz a vítr duje,
tu vstoupí náhle do pokoje
nečekaný, vzácný host.

Napůl dítě, napůl žena,
v bělostný šat zahalena,
bytost krásná jako skvost.                          

Zlatých vlasů proud se line,
halí útlá ramena,
jasným zrakem na mne hledí
tvář andělsky líbezná.

Jedete-li tramvají po Vídni, neuniknou vám velké reklamní plakáty v blízkosti zastávek. Na černém podkladě jsou bílými písmeny napsané tři věty, každá na samostatném listu. 1. Ohne Kultur sind unsere Augen nur Lichtsensoren (Bez kultivovanosti jsou naše oči jen senzory pro vnímání světla). 2. Ohne Kultur sind unsere Stimmbänder nur Sehnen. (Bez kultivovanosti jsou naše hlasivky pouze svaly). 3. Ohne Kultur sind unsere Ohren nur Brillenhalter.(Bez kultivovanosti jsou naše uši jen nosiči brýlí).

Prosíme tě, Pane, na našich cestách o Šimony a Veroniky, abychom si nemysleli, že na všechno stačíme sami. Prosíme tě o tvé světlo, abychom v temnotách našich dnů neklopýtali. Prosíme tě o doprovod tvé matky, abychom v samotě a opuštěnosti nemalomyslněli. Prosíme tě, Pane, o velikonoční radost, abychom se nestali středem sami sobě, ale abychom těm, se kterými se setkáme, byli schopni zazpívat pravdivé a radostné Aleluja.

Ze sebraných  modliteb  pro seniory „Minutěnky“ Miroslava Krejčíře, 2004 připravila Marie Ševčáková

Tuto velmi pěknou vzpomínku na P. Jana Rybáře uvádíme proto, že měl blízký vztah k otci Bedřichu Provazníkovi a na jeho přání vedl v roce 2006 pro naše farníky v Ostrovačicích postní duchovní obnovu. První v řadě, která od té doby pokračuje až do současnosti. Byla výborně sestavená a trvala po tři dny! V pátek krátká bohoslužba slova v kostele, a po ní dlouhá hutná přednáška o křesťanství, ale podaná způsobem, kterému každý dobře rozuměl. S možností okamžitých dotazů a jeho zasvěcených a vtipných odpovědí. V sobotu dopoledne podobná akce pro věřící mládež.

Začátkem března zemřel ve věku 79 let na onemocnění covid-19 známý jezuitský kněz, chartista a velký poutník P. František Lízna. Na svém webu mu věnoval krátkou vzpomínku Mons. Jan Peňáz, jak jinak, vzpomíná především jako poutník na poutníka. Mírně upraveno a zkráceno. 

V knize Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny P. František Lízna strohým stylem zaznamenal zážitky z putování, při kterém L. P. 2012 urazil pěšky více než 1100 km.

Letošní Tříkrálová sbírka se opět uskutečnila, ovšem v úplně jiném provedení, než v předchozích letech. Vzhledem k přísným protikovidovým restrikcím se do ulic nemohly vydat tradiční skupinky koledníků. Ve všech třech obcích bylo vybráno několik vhodných míst (obchody, školy, OÚ, kostely), kde byly zapečetěné pokladničky na několik dní trvale umístěny. Do nich mohli občané vkládat své finanční dary ve prospěch dobročinných akcí Charity ČR. 

Redaktor:

Omezení kontaktů a svobody pohybu, nižší příjmy kvůli „Kurzarbeitu“, stoupající nezaměstnanost ‑ je vůbec možné mluvit na pozadí těchto faktů v postní době o odříkání?

P. Anselm:

Milí farníci, přátelé!

Zanedlouho o Velikonocích oslavíme Kristovo vítězství nad smrtí a nad každou temnotou. 

Vítězství Ježíše, které se uskutečnilo před 2000 roky, potřebujeme i v současnosti. Přítomné číslo farního zpravodaje vzniká v době již rok panující nákazy koronaviru, tedy v smutné době, kdy triumfuje smrt – odcházejí nejen vzdálení spoluobčané, ale i někteří nejbližší z našeho středu – a kdy je temnota přítomná v našich srdcích.