Kousek z Pražské legendy

Pražská legenda

Václav Renč

Znáte mne, bláhoví? Znáte mne, zběsilé děti?
Míříte dobře svůj hněv? Já po staletí
vzdech za vzdechem sbírám, jenž z vašich dějin se dere.
Konejším úpění zjevná i tajná, zřím ve sny plaché i šeré,
z teskných i vzpurných mlčení vašich formuji slovo,
ať vladařovo či básníkovo
a z vašich bludů rýžuji pravdu, zářivé zrní
a v píseň obracím bolesti vaše, vy bolestiplní! 

Já hledala vás.
Když vražedné vojácké šprýmy
otrle klely mým jménem, já nebyla s nimi.
Když korouhví mou se rouhavě zdobily loupežné zbraně
a čalouny hrdelních soudů, já trpěla na vaší straně.

 Když chudoba žalná z krvavých cárů šat nového života tkala,
já v ústech vašich se písněmi radovala,
já, jež ve svém mlčení uzamkla všechen pláč lidský,
já zvyklá po věky pod křížem stát – já vítězná vždycky…  

Pražská Legenda je báseň sepsaná Václavem Renčem v roce 1957 v Leopoldově. Základem básně je stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 
v Praze. Vybranou část díla zhudebnil Zdeněk Pololáník. 

Zveřejnění básně zde na tomto místě má být malou připomínkou nečekaného zvratu v dlouhodobé snaze Mariánský sloup obnovit. Ze sdělovacích prostředků jsme se nedávno dozvěděli, že Magistrát hlavního města Prahy koncem ledna schválil postavení repliky sloupu na stejném místě, kde kdysi stál originál.

Možná pomohla i jedna z mnoha petic, ta, kterou z podnětu bystrckých účastníků podepisovali mnozí další zúčastnění na „naší“ lesní mši u Helenčiny studánky loni v červenci. Autorem nového díla je sochař Petr Váňa, který se svými pomocníky již zahájil na Staroměstském náměstí potřebné zemní práce.