Drobná sakrální stavba aneb budoucí kníničská kaplička

Křížky, kapličky, boží muka či smírčí kříže jsou obdivuhodné stavby. Nejsou nijak monumentální a najdeme je běžně roztroušené v krajině. Jejich obdivuhodnost patří především lidem, kteří je stavěli s úctou a pokorou. Sakrální stavby skrývají příběhy, jsou orientačním bodem v krajině a úložiště informací a významných událostí. I my jsme se rozhodli postavit kapličku. Stavět ji budeme s úctou a pokorou. A věříme, že naše kaplička, která bude mít ne úplně typický kapličkový tvar, si svůj příběh prožije. 

Někteří odborníci se domnívají, že prvními sakrálními stavbami mohly být již v 7. století stavěné svatyně na rozcestích a s nimi dřevěné kříže vztyčované irskými mnichy šířícími tak křesťanství ještě před příchodem Konstantina a Metoděje. V době věrozvěstů se pak kříže objevovaly stále častěji; velkou zásluhu na tom má i nařízení Karla Velikého z poč. 9. století přikazující kříže stavět u cest a jejich rozcestí. Tento zvyk se udržel až do poč. 20. století.

Kapličky jsou údajně ze všech drobných sakrálních staveb nejmladší. Ty první se začaly stavět na počátku 18. století, na oblíbenosti získávaly v pozdně barokní krajině v dobách Marie Terezie. Ovšem nejvíce kapliček lze datovat do 19. století. Spatřovat je můžeme na významných místech, jako jsou prameny či studánky (často léčivé), dále na kopcích a významných návrších, u křížových cest. Známé jsou kapličky výklenkové a prostorové, při čemž první jsou starší a někdy také považovány za snoubenou stavbu Božích muk s kapličkou v jeden celek. Známe také kapličky – zvoničky, které sobě daly vzniknout v období vlády Marie Terezie díky ohňovému patentu a nařízení ohlašovat požár zvoněním.

Obec Veverské Knínice se rozhodla zapojit do renesance zájmů o krajinné prvky. Plán postavit novou a novodobou kapličku zraje na papíře i myšlenkách. Pojmenování kaplička používáme pro jednodušší komunikaci. Správně se držíme pojmu „malá sakrální stavba“. V obci i jejím okolí je několik klasických kapliček či božích much, stejně jako smírčích křížů, či socha svatého sv. Jana Nepomuckého na návsi. 

Komplikované projekty, které se realizují ve sledu jasně daných procesů a postupů, bývají často časově ukotvené v konkrétních termínech. S kapličkou je to jiné. Stavba samotná náročná není. Nevím, jak správně pojmenovat „zrání“, které cestu ke stavbě sakrální stavbičky provází. Prostě v případě budoucí knínické kapličky platí, že všechno chce svůj čas. 

Stavba kapličky vyžaduje několik kroků. Za prvé je třeba návrh. Návrh Ing. Arch. Skály je zajímavý a splňuje naše vize. Naše nová kaplička bude oknem do duše krajiny. Za druhé je třeba mít místo, kam kapličku postavíme. Místo pro naši kapličku je nasyceno velmi pozitivní atmosférou. Už nyní je na místě vysazen pamětní strom - lípa republiky. Jde o jeden z vrcholů horizontu nad obcí. Výhled do krajiny i do obce inspiroval nás i pana architekta. Za třetí je nezbytné rozhodnout, komu bude kaplička zasvěcena. Návrhů již zaznělo několik, ale rozhodnuto není. Tento úkol leží na bedrech farníků, pana faráře a občanů. Dalším nezbytným krokem je zainteresovanost občanů. Kaplička je pro nás i symbolem společného úsilí o blaho a rozvoj obce. Rok 2020 byl komplikovaný v mnoha ohledech. Nepřál občanským aktivitám. Věřím, že příští rok bude klidnější a bude i příznivější k našim cílům. 

Lidé mapují, měří, zkoumají kapličky či jiné sakrální stavby a pátrají po jejich příbězích a osudech. Znovu se tak jejich paměť dostává i do povědomí současníků. Už teď víme, že kaplička postavená příští rok, bude mít o čem vyprávět. 

Zuzana Armutidisová, starostka obce Veverské Knínice