Mikulov

Během naší farní pouti do Mikulova jsme vystupovali na tamní Svatý Kopeček a modlili se křížovou cestu, k níž zvou jednotlivé kapličky věnované zastavením křížové cesty. 

Tato křížová cesta je jednou z nejstarších křížových cest v českých zemích. Jejím zakladatelem byl majitel mikulovského panství olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. Podnětem bylo vyjádřit vděčnost Bohu za překonání morové epidemie v roce 1622 (Wikipedie).

Mikulov je staré, historické město. Jeho dějiny tvořilo soužití tzv. sudetských Němců, Židů a Čechů. Druhá světová válka toto soužití drasticky ukončila. Nejprve, za protektorátu, Němci vyhnali, resp. zlikvidovali Židy, po prohrané válce bylo německé obyvatelstvo násilně odsunuto a pak, za komunistického Československa, sem bylo, tak jako v celém bývalém sudetoněmeckém pohraničí, přesídleno obyvatelstvo ze všech končin tehdejšího Československa, mnohdy až z Podkarpatské Rusi či východního Slovenska, přičemž značnou část nově přistěhovaných tvořilo romské etnikum.

26. května letošního roku se uskutečnila farní pouť do Mikulova. Počasí nám přálo a po poslední nástupní zastávce ve Veverských Knínicích jsme se autobusem vydali na jih Moravy. 

První zastávka byla v Sedleci. V místním kostele sv. Barbory nás přivítal mikulovský probošt Pavel Pacner. Následovala mše svatá celebrovaná naším otcem Ludvíkem. Kostelík v Sedleci je poměrně malý, zdobený mohutnými oltáři. Stal se svědkem pohnutého běhu dějin, tak jako mnohé další stavby v moravském a českém pohraničí.