Změna myšlení biskupů

Změna myšlení kardinála Schönborna a radikální vyjádření biskupa Paula Ibyho z Eisenstadtu

Před nedávnem jsem napsal texty o dění v katolické církvi Rakouska v souvislosti se zneužíváním v církvi. Ten obrovský tlak zdola vyvolal dosud nevídanou reakci v myšlení církevní hierarchie nejen v Rakousku, ale po celém světě. Zareagovala na to všechna česká i slovenská média. Cítil jsem potřebu se k tomu taky vyjádřit, ale časově jsem to nezvládal. Činím tak teprve teď, abych udělal jakousi tečku za vším, o čem jsem již dříve psal. Nechci se však teď dlouze rozepisovat a opakovat své vlastní komentáře. Předložím jen část textu otištěného v Die Presse (12. 5. 2010 - titulní strana a celá druhá strana). Je víc než výstižný:

1. Burgendlandský biskup Paul Iby chce zrušit povinný celibát a dlouhodobě zavést v církvi dialog o realizaci svěcení žen na kněze.
2. Vídeňský kardinál Schönborn diskutuje od čtvrtka 13. května s věřícími různých farností o reformách a žádá novou církevní morálku. V reakci na slova biskupa Ibiho kardinál Schönborn řekl: „Jsem rád, že mohu být členem takové církve, která nezná tabu a ve které se lidé cítí svobodní říct to, co si myslí.“

Z textu uveřejněného v Die Presse vybírám jen tuto část: „Změna kurzu v katolické církvi Rakouska v čele s kardinálem  Schönbornem a pod tíhou masívního vzrůstu počtu lidí, kteří vystoupili z církve kvůli sexuálnímu zneužívání v církvi /+ 42 procent v prvním kvartálu letošního roku/ se rakouský episkopát opatrně, ale jistě přiklání směrem k reformám. Vídeňský arcibiskup se teprve nedávno nechal slyšet ve své obhajovací řeči o odklonu od tzv. „morálky povinnosti“ a nasměrování kurzu k „morálce štěstí.“ Jasnou řečí se vyjádřil k zamyšlení nad chováním církve k homosexuálním párům, k rozvedeným, kteří znovu vstoupili do manželství. Do podzimu letošního roku chtějí biskupové najít nové řešení pro rozvedené. Diecézní biskup Kapellari z Grazu zároveň ohlásil započetí rozhovorů na úrovni celé své diecéze o tom, jak se má církev změnit, aby se přiblížila lidu a stala se tak přitažlivou.

Eisenstadtský biskup Paul Iby se v interview pro Die Presse zase vyjadřuje pro zrušení povinného celibátu, pro svěcení ženatých mužů na kněze. Jde však ještě dál: říká, že z dlouhodobého hlediska již nadešel čas, aby se na církevní půdě začalo diskutovat taky o svěcení žen na kněze. Tímto prohlášením se tak biskup Iby jasně postavil proti rozhodnutí papeže Jana Pavla II, který před několika lety po instrukcích tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry Josefa Ratzingera, nynějšího papeže, úřadem své moci zakázal nejen svěcení žen, ale taky jakoukoliv diskusi na toto téma. Od čtvrtku 13. 5. 2010 budou rakouští biskupové poprvé v historii konfrontovaní s touhami věrných z nejvěrnějších, s 500 účastníky z řad farních rad celého Rakouska na Kongresu v Mariazellu. Za zavřenými dveřmi tohoto kongresu budou všichni společně hledat cestu ven z krize a cestu nových začátků. V celém Rakousku pracuje 35 000 členů farních rad. Všichni pracují dobrovolně bez nároku na mzdu ve svých farnostech. Bez činnosti těchto lidí není možný chod církve a to tím víc, že rok od roku je v Rakousku silně narůstající nedostatek kněží. Proto bude jedním z hlavních témat tohoto kongresu právě téma plnější a aktivnější zapojení laiků do života dění církve...“.

Tolik Die Presse v článku, který napsali Dietmar Neuwirth a Klaus Höffler. Ten článek je mnohem delší a nesmírně zajímavý. Vybral jsem jen tu část, která se věnuje změně myšlení hierarchie. Jak známo, církevní hierarchie již po staletí byla vyňata z objektu posuzování či kritiky věřících a různých společností. Byly doby, kdy si církevní hierarchie uzurpovala moc nad králi a panovníky. Ty doby jsou již, díky Bohu, dávno pryč. Jsem rád, že jsou na světě taky biskupové, kteří se chovají především jako lidé a že své církevně-právní postavení vnímají jako službu a dovedou s pokorou naslouchat potřebám lidí, kteří jsou jim svěřeni. Kéž tito rakouští biskupové jsou příkladem pro mnoho jiných biskupů všude na světě, Čechy a Slovensko nevyjímaje.

Peter Žaloudek, květen 2010, Vídeň

www.peterzaloudek.com