Blogy

Německo přijme děti uprchlíků

Přiznám se upřímně, že již nemohu poslouchat v tyto dny zprávy. Televizi naštěstí nemám. Rozhlasová stanice, kterou poslouchám, je velice seriózní, známá v Rakousku jako „klasicky tradiční“, Radio Ö1. Kromě aktuálního zpravodajství nabízí rovněž mnoho edukativních pořadů. Jednotlivé relace bývají propojeny vážnou hudbou.

Všechno možné, jen nic z toho, co je běžné a obvyklé…

Když jsem byl malý a pak i dospívající kluk, často jsem s rodiči nebo s tetou a strýcem navštěvoval řeholnici Lubomíru, sestru mého otce. Bylo to v době komunistického režimu, nepřátelského vůči církvím a katolickým řeholím. Tato řeholní sestra, cyrilometodějka, byla spolu s dalšími sestrami internována buď v objektech někdejších klášterů, kde se členky různých řádů staraly jen samy o sebe, protože režim si nepřál, aby se oděné v hábitech objevovaly na veřejnosti, anebo pracovaly v domovech pro mentálně postiženou mládež.

Adolf Holl

Rád bych vzdal hold velkému člověku. Od prvního okamžiku bezmála 40letého pobytu v Rakousku mne takřka neustále doprovázejí nevtíravě, nenápadně, ale zato vytrvale myšlenky některých významných rakouských křesťanů či reformně a kriticky orientovaných teologů. Jejich názory jsem si postupem času oblíbil, ba se s nimi i vnitřně ztotožnil.

Dlouhá cesta rozpomínání…

V rámci připomenutí 81 let, které uplynuly od tzv. listopadového pogromu, k němuž došlo z 9. na 10. listopad 1938, kdy započalo v Němci obsazených zemích plánované, organizované a násilné pronásledování Židů, jsem mezi myšlenkami různých řečníků zaslechl i jednu zcela výjimečnou. Vyslovil ji prof. Martin Jäggle, katolický teolog na vídeňské univerzitě, odborník na judaismus a prezident koordinačního výboru pro křesťansko-židovskou spolupráci.

Třicáté výročí pádu diktatury estébáckého komunismu

podle literárně-hudebního pásma o Karlu Krylovi

„Byl hrozný tento stát, když zakázali psát a zakázali zpívat,“ zní slova známé Krylovy písně.

Tábor 2019 - středa - den čtvrtý

Tak si tak s Elenkou doma hezky úpíme,
na tábor, na výlet k Helence myslíme

Tábor 2019 - DEN TŘETÍ - jak to bylo dál s dalšími nemocemi

Jen co jsme Elenku na tábor vrátili,
dostávám znamení, počty se zkrátily...

Nabírám do auta další dva marody,
čekárna lékaře přijde mi "parody"

s desítkou nemocných tiše tu čekáme,
s nemocí, s obtíží těžce tu hekáme...

Největší obavou maroda Pupíka,
zda budem na tábor zas zpátky pospíchat

dneska je na oběd potato gulášek
těší se na oběd tenhle ten milášek

kapičky do očí a antihistamika
hladový marodek na tábor pospíchá

gulášek papá a polívkou se nacpává
alergii porazí - potrava vyhrává!

Tábor 2019 .... Den třetí... Jak to bylo dál

Trpím a úpím,
je to tu zas...

Ach ty zlé nemoci,
ach, sper to ďas!

Elen je nemocná,
nádech má zelený,

skleněný očička
chuďátka Eleny

koukají, koukají, pak zavřou se víka,
navštivme doktorku, Irča nám říká

jedeme k lékaři, Elen je smuténka,
bo body v soutěži nejsou jí puténka

Ona chce soutěžit, body chce sbírat,
že znovu zvítězí je její víra

V příbytku studeném v chaloupce u Rousků,
háže do chlebárny rýži kus po kousku

Tábor 2019 - DEN TŘETÍ - pocta kuchařkám

Naše cesta na Velehrad byla dnes dost úporná,
zvládaly nás totiž vedra, horka prostě úmorná...

dobrá mysl, dobrá parta... a na cestu sekaná,
tak jak plevel zahubí to textilie netkaná.

Vezmu sváču, kousnu do ní, všechny trable pominou,
Bea Stáňa odhalení na chviličku prominou.

Tyhle mámy totiž vaří jako Pohlraich Zdeněček,
a sekaná tiše mizí do žaludků všech děcek.

Ach ta báseň, jak je hrozná, o jídle je.... přízemní,
však ta strava pro anděly skutečně tě uzemní.

Stránky

Subscribe to RSS - blogy