Průzkum ukázal, že Rakousko se jasně hlásí ke křesťanství

Rakousko je křesťanskou zemí a takovou by mělo i nadále zůstat. Takto se vyjádřilo 51 procent z 1008 dotazovaných, které v červnu a červenci oslovila nezávislá organizace IMAS. Průzkum se prováděl napříč všemi věkovými kategoriemi, mezi nejmladší dotazované patřili mladí ženy a muži, kteří právě dovršili 16. rok svého života.

Pro většinu Rakušanů je nemyslitelné vzdát se křesťanských škol a školek. Tři ze čtyř dotazovaných (76 procent) pokládají za důležité, aby tyto křesťanské instituce i nadále existovaly. Pro sedm z deseti dotazovaných (69 procent) je důležité, aby v těchto institucích nadále visely kříže a jiné křesťanské symboly.

Všeobecně si většina Rakušanů stojí za zachování tradic a zvyků, které jsou nábožensky motivované, a nedělají přitom rozdíl mezi náboženstvími, ať už jde o křesťanství, nebo islám. Pro 19 procent dotazovaných je tento trend velice důležitý, pro 35 procent je důležitý, pro 24 procent je to irelevantní téma.

Nový trend je možné pozorovat u účastníků bohoslužeb. Osm procent navštěvuje pravidelně bohoslužby. Devatenáct procent se zúčastňuje bohoslužeb jen příležitostně. V porovnání s rokem 1973 klesl počet pravidelných účastníků bohoslužeb z 25 na 8 procent. Třicet dva procent dotazovaných nechodí na bohoslužby téměř nikdy.

Ve věci povinného celibátu se vyjadřují tři pětiny pro jeho zrušení. Kněžství by mělo být přípustné také pro ženy. Třicet procent je v této otázce nerozhodných, 10 procent je proti. V roce 2002 bylo pro zrušení celibátu 54 procent, 25 procent bylo nerozhodných a 21 procent bylo proti.

V souvislosti vztahu k církvi se 37 procent cítí být křesťany, ale s „pojmem” církev nedokážou mít nic společného. Dvacet sedm procent říká, že mají „jinou představu o Bohu” a nepotřebují k tomu ani církev, ani bibli. Jiných 25 procent zůstává nadále věrných církvi. Jen 7 procent dotazovaných nemá s pojmem církev nic společného a ani v budoucnu nechce mít nic společného.

Podle statistiky lze křesťany rozdělit do čtyř skupin: Nejsilnější skupinu tvoří ti, kteří se považují za věřící, ale již nechtějí mít s církví nic společného (44 procent). Následuje skupina těch, kteří se hlásí jak ke své víře, tak k církvi (31 procent). Mnohem menší skupinu tvoří ti, kteří se dostali k víře až ve svých těžkých životních situacích (19 procent). Nejmenší skupinu představují ti, kteří nemají ani víru, ani pochopení pro instituce (6 procent).

Podle zprávy uveřejněné v JA, Neue Kirchenzeitung, Nr. 45/2016
z 6. listopadu 2016 na str. 6
zpracoval Peter Žaloudek
Konec listopadu 2016