Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli

Proč se máme usmívat? Když se dnes neusměju, nic se nestane, ne? Je to zbytečné?

Když potkáte zamračeného člověka, možná se vám honí hlavou, proč se mračí. Má problémy v práci, stalo se něco doma, pohádal se s někým? Každý má občas nějaké starosti, ale tím, že se bude mračit na všechny, nepomůže ani sám sobě ani těm okolo.

Podle mě je úsměv důležitý jako srdce. Rozdává lásku, naději, pohlazení. Zkuste se častěji usmívat. Zapomeňte na chvilku, že jste vyčerpaní a nervózní, že nic nestíháte. Pro člověka, který potká za den spoustu zamračených lidí, bude váš úsměv jako slunce, které právě vykouklo z mraků.

Nemyslím si, že bychom se měli k úsměvu nutit. Když potkáte osobu, která se usmívá jen ústy, hned poznáte, že to nemyslí vážně. Možná to vezmete jako provokaci. Kouzelný úsměv je ten, který jde od srdce. Měl by říkat: „Mám tě rád, mám z tebe radost, jsem rád, že tě vidím.“

Úsměv je mnohem lepší než vrstva make-upu. Podle mě i víc zaujme dívka s krásným úsměvem než modelka zapudrovaná desítkou kosmetických prostředků. A chlapci? Kluk, který se zamračeně kouká do mobilu, nebo ten, co se na mě usměje? Rozhodně ten druhý. Úsměv mu oplatím. Zvedne mi to sebevědomí, že jsem dnes krásná, a uvěřím ve slunce, které právě vyšlo z temných mraků. Kluka s mobilem ani nezpozoruji a půjdu dál. Nikdo se totiž nebude rád dívat na někoho, kdo se celý den jen mračí a je naštvaný.

Život je mnohem krásnější, když se dokážeme od srdce zasmát, třeba i sami sobě. Vždycky je však lépe, když se můžeme zasmát společně s kamarády, doma v rodině nebo s přáteli. Vždyť sdílená radost je dvojnásobná radost.

A když nám nebude zrovna do smíchu, stačí se podělit o úsměv. Pokud bude upřímný, vždycky potěší. Pak ani takový den nebude nikdy ztracený.