Svědectví Boží lásky v člověku

Všechna přikázání jsou shrnuta v přikázání lásky. Láska je však i něco jiného, než o čem se tak často mluví. Láska má mnoho podob a o té, o které se tak moc nemluví, se chci s vámi podělit. Jedná se o lásku obětavou, lásku bez výhrad.

Setkala jsem se s touto láskou, láskou rodiny, která se dokázala starat o svou maminku - babičku po celé tři roky upoutané na lůžko. Předcházely tomu i roky předchozí péče, kdy byly babičky dvě a potřebovaly neustálou pomoc. O nemocné pečovala dcera a syn, snacha a zeť ve dvou osobách. Společně tak dávali dobrý příklad svým dětem i vnoučatům. A protože to byla milující rodina, dokázala si pomáhat navzájem. Láska byla vždy motivací i silou, dovedla překonávat všechny starosti, těžkosti i odříkání, kterých jistě nebylo málo. Věřím tomu, že to byla i síla modlitby babičky, která dokud mohla, svou modlitbou pamatovala na své blízké. Ti zas pamatovali na věřící babičku i s duchovní posilou a téměř pravidelně zvali kněze k nemocné. Když ošetřující lékařka sdělila blízkým, že přichází konec, ani tehdy se snacha nevzdávala se svou starostlivostí a péčí.  Radovala se, když nemocné opět chutnalo a bylo líp. Před třemi roky zemřela první babička, letos o prázdninách druhá babička. Obě se dožily požehnaného věku. Co zůstalo? Jistě prázdné místo uprostřed dobré rodiny, naplněné krásnými vzpomínkami a dobrým příkladem dalším generacím. Kéž jim obě babičky vyprosí Boží požehnání za všechnu péči naplněnou láskou.

Příběh č. 2

Mladá rodina, čítající šest členů. Najednou přijde náhlá, těžká nemoc poměrně mladé babičky. Oba manželé zaměstnáni. Jak vyřešit nastalou situaci? Je vůbec nějaké řešení, než přesunout nemocnou do LDN? Ano, tato rodina je toho důkazem. Jistě, nic není zadarmo. Rodina však stojí na pevných základech, kterými jsou:  VÍRA, NADĚJE A LÁSKA. Společnými silami, za pomoci sociálních služeb a domácí hospicové péče může žít babička i nadále v kruhu svých blízkých. Společně tak prožívají všechny těžkosti, ale i radosti, které život přináší. Dobře vím, že je takových dobrých příkladů v našich rodinách víc! (Někdo namítne, vždyť je povinností dětí postarat se o své staré a nemocné rodiče.) Nezapomínejme však na lásku, která se dává bez výhrad. Není to samozřejmost, tak buďme za tuto lásku v rodinách patřičně vděčni. 

Díky za všechnu práci a službu konanou s láskou, ta se penězi nedá zaplatit, a proto má vždy vyšší hodnotu. Láska je nejvyšším darem 1 Kor 13,1-13 

A ještě dovětek z kázání Otce Ludvíka z 23. neděle v mezidobí:

Slavíme dožínky, děkujeme Bohu za všechny jeho dary, za plody polí, zahrad, vinic a nemůžeme při tom nemyslet na ovoce svého života. Prvním a nejdůležitějším mezi plody Ducha svatého je láska. Sv. Jan od Kříže píše: „Kde není láska, vložte lásku a sklidíte lásku.“ A napsal i známý výrok: „Až nastane večer života, budeme souzeni podle toho, jak jsme milovali“. Když se díváme na úrodu našich polí a zahrad, když hodnotíme své zásoby, když bilancujeme svůj život, přemýšlejme o lásce a o dalších plodech Ducha svatého. Vzdávejme Pánu díky za jeho dary a prosme o další, především lásku.