Kvítek šáronský

Při mém letošním prázdninovém studijním pobytu na Sicílii jsem kousek od pláže v písečných dunách narazila na zvláštní květinu. Vypadala jako malá bílá lilie s šesti úzkými paprsčitými lístky kolem dokola. Po bližším zkoumání jsem zjistila, že je to biblická květina.

Kdo zná dobře Starý zákon, jistě ví, že o kvítku šáronském se píše v jedné knize Starého zákona, konkrétně v Písni písní. Sama se tak nazývá žena, snoubenka, milá, která se připodobňuje k tomuto kvítku, který roste v nehostinných podmínkách písku. Svého milého nazývá jabloní mezi lesními stromy.

Tak tohle jsem na Sicílii vážně nečekala - pozdrav z Izraele. Kvítek šáronský by měl být endemit, měl by růst jen v Izraeli. Je však rozšířený po pobřeží celého Středomoří, dokonce až na Kanárských ostrovech. Měla jsem štěstí vidět ho kvést, kvete totiž jen v létě od července do září. Kromě křehkého vzhledu mě na tomto kvítku upoutala zcela zvláštní specifická vůně. Popsala bych ji jako sladce orientální, ale takovou vůni jsem ještě nikdy nikde necítila.

Někdy se tento kvítek zaměňuje s ibiškem, o kterém se tvrdí, že je tím kvítkem, ale není. Botanicky se správně nazývá lír přímořský, lidově mořský narcis, latinsky pancratium maritimum a hebrejský název této květiny chavacelet hašaron snad nejlépe naznačuje místo výskytu - planinu šáronskou, která se táhne od Haify po Tel Aviv.

„Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách“, zpívá nevěsta v Písni písní jako ta jedinečná, žijící tam, kde bychom to nečekali. Já ji potkala na Sicílii, tu květinu starou snad tři tisíce let, vždyť Píseň písní je připisována králi Šalamounovi a to bylo přece už tak dávno…