OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 7 (28. 3. 2010)

Když jsem jako šestiletý začal v říčanském kostele ministrovat, byla válka, kterou jsme my děti, na rozdíl od našich rodičů, moc nevnímaly. Pro nás to bylo spojeno hlavně s povinnou výukou němčiny. V první a druhé třídě jsme z toho měly dost zamotanou hlavu. Když jsem chtěl ministrovat, musel jsem se ještě učit modlit a odpovídat u oltáře latinsky. To byla nutnost, poněvadž se tehdy mše sv. sloužily pouze latinsky. Dlouho jsem potom vzpomínal na toto „učení – mučení“.

Pan Jan Strakon z Veverských Knínic se v těchto dnech ve zdraví dožívá krásného životního jubilea 85 let. Děkujeme mu za veškerou práci kolem kostela, za neutuchající zájem o dění ve farním společenství a účast na bohoslužbách i ostatních farních akcích.

Připojujeme se ke gratulantům a panu Strakonovi přejeme pohodu, klid, radost, stálé zdraví a ochranu Panny Marie.

Je to již nějaký čas, kdy na závěr konference „Život jako dar“ byla sloužena mše sv. v jednom brněnském kostele (který byl za totality uzavřen).

Kostel byl čisťounký, krásně vyzdobený. Co mne však na první pohled uchvátilo, byla dvě místa v úrovni oltáře. Vlevo – socha Pána Ježíše v životní velikosti s otevřenou náručí a vpravo – Ježíš přibitý na kříži.

Až ze skořápek
bolesti a smutku
vyklubáme se
ke zrození
života nového
ať naplno zazní

ALLELUJA

Potemnělé komůrky
srdcí našich
kéž prozáří
tvé světlo Pane
a do duše vstoupí
čistá radost
provázená nadějí
láskou a vděčností
za to
že křížem svým
svět
jsi vykoupil.

P. Josef Veselý

Milí farníci, bratři a sestry

Blíží se Velikonoce, největší svátky církevního roku. Abychom je mohli náležitě oslavit, snažili jsme se konat postní skutky, kterými jsou modlitba, půst, almužna. Ukázňovali jsme své tělo i duši, abychom byli soustředěni a připraveni oslavit Zmrtvýchvstání Krista.