Zdeněk Pololáník absolvoval brněnskou konzervatoř ve varhanní třídě Josefa Černockého (1952-57), skladbu studoval zprvu soukromě u Františka Suchého, poté na JAMU u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera (1957-61).
V 60. letech byl členem avantgardní brněnské skladatelské „skupiny A“ a vytvořil jednu z prvních elektronických skladeb v tehdejším Československu. Mimořádných úspěchů jeho hudba přes oficiální nemilost dosáhla v tehdejším Sovětském Svazu – Pololáník se stal dokonce neoficiálním prostředníkem mezi hudební avantgardou českou a sovětskou.