OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 49 (24. 3. 2024)

Netajím se tím, že psaní o významných křesťanských svátcích je pro mne v poslední době těžké. Každý svátek nese v sobě automaticky cosi radostného a pozitivního. Ale jak z těch svátků vyzvednout a přijmout to radostné, když vše kolem nás je v současné době spíše smutné? Válka na Ukrajině, válka v Izraeli a také hrozba postupujících klimatických změn, to vše je sice výzvou k nápravě, ale zároveň i reálnou hrozbou ztráty svobody, zdraví a možná i života.

...jak na dně Babylonské věže

Kolem mne, ve mne, všude Zdi,

Mluvíme jeden přes druhého,

vrstvíme slova, myšlenky,

Obrovské tempo, klidu není,

všude jen řeči, nikde Ty,

Ticho jen ringem k potvrzení,

pekla - hluku - samoty

Každý chce kousek pozornosti.

Sytit se drobky ze stolu,

Co neuzurpuješ, tak není

Chvalte Pána všichni lidé,

velcí, malí, zpívejme,

chvalte Pána, všichni lidé,

jeho příchod vítejme.

Ty jsi, Pane, přítel dětí,

ty jsi náš a my jsme tví,

jdeme s tebou a ty s námi

do Božího království.

Pane, ty máš všechny klíče,

ke všem srdcím dětí svých,

které šíří Tvoji lásku, mizí sváry,

Milí přátelé,

na začátku postní doby jsme při mši sv. slyšeli tato slova o Ježíši: Přemohl našeho starého nepřítele a naučil nás bojovat se zlem: čtyřicetidenním postem začal svůj zápas, zvítězil nad pokušitelem a ukázal nám, jak máme konat pravé pokání, abychom s ním mohli slavit velikonoční vítězství a měli účast na jeho vzkříšení a životě věčném.

Zaujalo mě slovo vítězství – vítězství Ježíše, na kterém budeme mít o Velikonocích účast. Co vlastně znamená Ježíšovo vítězství nad smrtí a hříchem pro nás?