OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 49 (24. 3. 2024)

Svítá den nedělní, co se to děje?

Hrob zeje prázdnotou a mrtvý, kde je?

Z nebe je slyšet hlas, ženy se diví

a běží se zprávou – Ježíš je živý!

Hrob je prázdný, odvalen je kámen

z mrtvých vstal Ježíš! Aleluja, amen!

Potěš se zprávou tou, kdo o ní nevíš,

přes dveře zamčené přichází Ježíš.

Pět jizev po hřebech, již nekrvácí,

Starověké město Jerash se nachází na severu Jordánska. Je archeologickým nalezištěm existujícím již od doby bronzové. O tomto městě se zmiňuje Starý i Nový zákon.

Podle zprávy ČHMÚ byl letošní únor nejteplejší od roku 1961. Na konci února už byly vidět v zahrádkách první jarní květy, někteří stěhovaví ptáci se už vraceli z teplejších krajin a na procházky jsme některé dny vycházeli v jarních bundách.

Zdál se mi sen,

již nevím, o čem přesně byl,

ale bylo v něm vše, co se mi mohlo zdát

Setkala jsem se v něm s Kýmsi

již nevím, kdo to přesně byl,

ale věděl o mně víc, nežli o sobě vím já

Mluvili jsme spolu o všem,

již netuším, o čem to přesně bylo,

sdělil mi však děsně důležitou věc,

Hudební vkus je otázkou tak delikátní, že o něm lze říci totéž, co o názorech na politiku: Quot capita tot sententiae. Podle seriózních sociologických výzkumů má soustavný zájem o hudbu klasickou, neboli jak se velmi nesprávně říká vážnou (srovnejme bodré biedermeierovské veselí takového Josefa Haydna s šílenou drastičností black- trash- nebo deathmetalu), toliko tříprocentní menšina populace. Smělo by se opovážlivě očekávat u kléru a vůbec u lidí zaměřených duchovně, že v jejich kategorii toto procento poněkud naroste.

Téměř po dvaceti měsících od chvíle, kdy arcibiskup Jan Graubner odešel na papežovo přání do Prahy, se olomoucká diecéze dočkala nového arcibiskupa. V plně obsazené katedrále sv. Václava oznámil papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo, že jím papež František jmenoval Josefa Nuzíka, dosavadního administrátora diecéze. Novému arcibiskupovi je 58 roků, narodil se ve Stráních, což je poslední moravská vesnice na trase do Nového Mesta nad Váhom už na východních svazích Bílých Karpat svažujících se do Pováží. Pochází ze zemědělské rodiny a má 10 sourozenců. 

23. prosince 2023 bylo souběžně ve Vatikánu i v litoměřické katedrále sv. Štěpána slavnostně oznámeno, že papež František jmenoval 21. biskupem litoměřické diecéze otce Stanislava Přibyla, dosavadního generálního sekretáře ČBK. Ten své jmenování přijal jako vánoční dar, a v jednom z prvních rozhovorů k tomu dodal: „Je to velké obdarování pro mě a doufám, že i pro celou diecézi, kterou jsem si zamiloval už před patnácti lety, když jsem sem do Litoměřic přišel jako generální vikář.

Potřeba někam patřit, být součástí celku je bytostně lidskou. Ale minulá zranění, zklamání a hřích nás od té potřeby táhnou. 

Je nám mnohdy lépe samotným nežli se dohadovat s někým, kdo nám leze na nervy. Nebo ještě celkem sneseme lidi, kteří to mají podobně jako to my. Takové, co podobně myslí, věří, baví je podobné věci, fandí stejnému klubu, volí stejnou partaj. Ostatní jsou vždycky nějak nebezpeční, podezřelí. Názorem, etnikem, chováním, hodnotami…  Je v nás přirozeně obrovský strach a nejistoty. Vytváříme si svá „spolča“, kde je nám útulno.

Nesnaž se utéct, čas tě stejně chytí, 
a vlasy ti protká stříbrnou nití.
Předá ti radost i zklamání z lásky, 
a pak ti do tváří nakreslí vrásky.

Zbytečně vzdoruješ, marníš své síly, 
každý z nás jednou dojde k cíli. 
Nesnaž se změnit, co už nejde, 
ze všeho špatného dobré zas vzejde.

Mám pro tebe naštěstí návod, 
s časem si nikdy nedávej závod!
Žij teď a tady!
Život je krátký.
Jdi vpřed, nekoukej zpátky.

V říjnu loňského roku se uskutečnilo generální shromáždění biskupské synody v Římě a jeho výstup byl formulován do souhrnné zprávy “Synodální církev v misijním poslání” (odkaz ke stažení přes QR kód níže). Dokument je obsahově velmi zajímavý, shrnuje diskutovaná témata, odkrývá místa shody i rozporů, klade otázky k další úvaze i hlubšímu studiu odborníků. 

V pátek 23. 2. 2024 jsme se v Domašově setkali se zajímavým člověkem. Jmenuje se František Talíř a přijel sem až z jižních Čech, aby se s námi podělil o své zkušenosti z putování. Je to velmi veselý, zanícený a široce angažovaný mladý muž, který umí nejen poutavě a humorně vyprávět, ale dokáže svým výkladem vtáhnout posluchače do děje tak, že všichni v sále domašovské fary s napětím očekávali, jak jeho vyprávění dopadne. Zhruba před 8 lety šel na pouť do Santiago de Compostela, dlouhou cca 320 km.

Starou liturgii znám už jen z vyprávění mého tatínka a starých pánů muzikantů, kteří už dnes nežijí. Ti mi velmi přesně vysvětlovali jak, kdy a co se tehdy při mši svaté hrálo a zpívalo, protože mě to z historického hlediska velmi zajímalo. Měli jsme doma i Schallerův misálek s překlady textů pro lid, knížečku Malá liturgika pro ministranty a několik starých kancionálů.

Při ohláškách na Štědrý den nás otec Ludvík pozval do říčanského kostela sv. Petra a Pavla, kde byla 29. 12. 2024 vánoční bohoslužba podle misálu z roku 1962, sloužená pražským knězem, vysokoškolským pedagogem a soudcem církevního soudu doc. P. Stanislavem Přibylem. 

Přede mší svatou nás méně znalé P. Přibyl seznámil se základními rozdíly mezi novou a starou bohoslužbou. Díky nám známým ordináriím se dalo pěkně orientovat, v jaké části mši svaté se nacházíme, a nebyli jsme tak ztraceni v latinském jazyce. 

Letošní postní duchovní obnova byla vedena P. Michaelem Martinkem SDB, který za námi přijel z dalekých Teplic. Tématem obnovy byly úvahy na téma „Svoboda a odvaha být církví“.

V první části, s podtitulem SVOBODA, jsme si vyslechli přednášku v Domašově o svobodném postoji k církvi a svobodě v osobním vnímání víry. I se všemi pochybnostmi, které se v člověku mohou probouzet. Hlavními výstupy, které jsme si z přednášky mohli odnést byly:

1)   Hledat pravdivý obraz Boha. Milujícího ne trestajícího. Pokud se člověk bojí Boha, žije ve strachu a tím ztrácí svoji svobodu.

1. srpna 1984 zemřel P. Josef Janšta. Působil ve farnostech Ostrovačice-Říčany a Veverské Knínice. Letos je tomu 40 let od úmrtí usměvavého, pracovitého a skromného kněze, který upřímně sdílel radosti a strasti svých farníků. Zůstává nadále v našich vzpomínkách a modlitbách.

11. května 2024 se bude k této příležitosti v 11 hodin v Ostrovačicích sloužit mše sv. (viz zde).