V neděli 3. září [1995], tedy na počátku nového školního roku, náš duchovní otec Bedřich s velikou vážností připomenul rodičům pokřtěných dětí jejich slib před Bohem. Tito rodiče slíbili, že budou své dítě (děti) vychovávat ve víře.
Kolik z těchto pokřtěných dětí je rodiči posíláno do náboženství?
Kolik jich chodí na nedělní mši svatou?
Nebo si tito rodiče nepřipouštějí, že slib daný Bohu musí brát vážně?
V jedné písni na izraelský nápěv se zpívá: „Uč mne, Pane, slovo každé velmi vážně brát! Ze slov Tobě jednou vydám počet,
Ty i prázdná slova znamenáš, usvědčuj můj jazyk vždy, když hřeší, uč mne slovo vážně brát!"
Věříme, že rodiče, kterých se toto zanedbávání křesťanské výchovy jejich dětí především týká, se zamyslí sami nad sebou a dají možnost svým dětem duchovně růst.
Opět každý 2. čtvrtek v měsíci mohou děti společně chválit, děkovat i prosit našeho nebeského Otce svým jedinečným způsobem, tak, jak to umí právě jen děti. S nadšením a spontánní radostí.