Vinná réva ve znaku Ostrovačic

Již v dávné minulosti se objevil zvyk používat v obcích symboly, které je měly odlišovat od ostatních – erby, znaky a prapory. Do těchto symbolů byly umísťovány znaky typické pro tu kterou obec a lokalitu. Kde se však vzala v erbu Ostrovačic vinná réva, když dnes po rozsáhlých vinicích a vinných sklípcích není ani památky? Nalézt odpověď není vůbec jednoduché a dovolím si tvrdit, že dnes už i nemožné. Přesto se nám však dochovalo několik záznamů z historie dosvědčujících používání symbolu vína již ve středověku, a tedy důkazů, že dnešní podoba znaku a vlajky vychází z historických podkladů.

Nejstarší popsaná pečeť Ostrovačic pochází z roku 1655. Byl na ní vyobrazen vinný hrozen a kolem něj nápis *VILLA*OSTROVACIENSIS* (1655). Otisk této pečeti se však nedochoval. Naštěstí ale přesně víme, jak vypadala pečeť o devadesát let mladší, datovaná rokem 1746. Její otisk se dochoval na několika historických listinách a na jeho základě byla vytvořena přesná reprodukce a také nové pečetidlo. V pečetním poli byl vyobrazený vlnitý vinný kmen podpíraný tyčí a na něm čtyři hrozny a devět malých listů. Opis kolem pečeti zní WOSTROWASCHITSKY 1746. Toto vyobrazení však pravděpodobně nebylo používáno jako obecní znak, a proto neznáme ani případné barevné vyobrazení. Tento symbol byl používán v následujících třech staletích a byl zobrazen i na úředních razítkách městyse.

Při tvorbě novodobého znaku obce vyšel heraldik Mgr. Ivo Durec právě z tohoto posledního známého vyobrazení, pouze zredukoval počet lístků a hrozny a listy rovnoměrně rozložil na levou a pravou stranu. Popis znaku, který byl obci oficiálně udělen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 1998, zní: „V zeleném štítě vinný stonek se čtyřmi hrozny a čtyřmi listy obtočený kolem tyče, vše zlaté“. Tyto barvy (tedy zelenou a žlutou) vybralo tehdejší obecní zastupitelstvo z několika předložených variant a objevují se i na obecním praporu, na kterém je ve středu vyobrazen symbol nejstarší popsané pečeti – vinný hrozen s listem.

Ale proč právě vinná réva? Dnes se můžeme pouze dohadovat, proč tomu tak bylo, a proto si dovolím zrekapitulovat několik historických souvislostí. Je zřejmé, že pro ostrovačické obyvatele musela být vinná réva v minulosti důležitou zemědělskou plodinou a určitě v jejím pěstování nebyli v okolí osamoceni – také na znacích nám nejbližších brněnských městských částí se můžeme setkat se symbolem vína, stejně je tomu např. i v Troubsku či Oslavanech.

Víno se na Moravu dostalo již ve 3. Století s římskými legiemi, k většímu rozšíření jeho pěstování však došlo až s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. K jeho pěstování napomáhaly později klášterní komunity, zejména z řádu cisterciáků a premonstrátů. Ale ani benediktini nezůstávali pozadu, a protože jejich vliv v Ostrovačicích byl obrovský, zřejmě také zde vysazovali vinice. Na přelomu 15. A 16. Století se plochy vinic rychle zvětšovaly, protože pro měšťany představovalo držení vinohradů vylepšení jejich živobytí, šlechta pěstování také podporovala, a dokonce i chudina mohla vlastnit menší výměry vinic. Největšího rozmachu pak vinohradnictví na Moravě dosáhlo na počátku 17. Století. Tehdy byla historicky zřejmě největší i spotřeba vína – podle odhadů činila až 56 litrů na osobu a rok (pro zajímavost dnes je to pouhých 20 litrů). V té době se víno pěstovalo dokonce i v podhůří Jeseníků či u Valašského Meziříčí, proč ne tedy na úrodných půdách v Ostrovačicích.

Dalšímu rozvoji vinohradnictví však učinila přítrž Bílá hora a třicetiletá válka. Po pokusu o obnovu venkovských vinic však následovalo období napoleonských válek a tehdy došlo k zásadnímu zlomu, kdy bylo víno vytlačeno pivem a levnou kořalkou z bramborového lihu. Zemědělci se začínali zajímat o výnosnější technické plodiny, jako byla např. cukrovka, a vinic začalo prudce ubývat. Zřejmě poslední ránu vinohradům nejenom v Ostrovačicích uštědřilo koncem 19. Století rozšíření mšičky révokazu, která parazituje na kořenech révy – ty vysává a tím způsobuje jejich uhnívání a následné odumírání celé rostliny.

K obnově vinic tak již v našem kraji nikdy nedošlo a dovolím si tvrdit, že už ani nedojde. Mnozí z nás pěstují několik vinných keřů na svých zahradách a tím udržují zašlou slávu ostrovačických vinohradů, díky které se vinná réva dostala i do znaku našeho městyse.