Tomáš Hájek

V sobotu 21. srpna 2021 nás navždy opustil první polistopadový starosta Ostrovačic pan Jaroslav Hájek. Svůj úřad zastával jako neuvolněný starosta (tj. při svém hlavním zaměstnání) 3 volební období, tedy 12 let (1990 – 2002). Další 4 roky byl ještě členem zastupitelstva obce. 

Městys Ostrovačice vydal v roce 2020 zcela novou knihu mapující velmi zajímavou historii Ostrovačic. Kniha je rozdělena na dvě základní části, a to textovou a obrazovou. Kromě fotografií ze současnosti jsou v ní uveřejněny i historické fotografie, mapy, projekty a listiny. Ve většině případů se jedná o obrázky, které většina čtenářů neměla dosud nikdy možnost vidět. Historické fotografie domů, ale i z různých společenských akcí, poskytli obyvatelé Ostrovačic, kterým za to patří velké díky. Textová část je pak rozdělena do 25 hlavních kapitol. 

Zveřejňujeme text listiny, která byla při loňských opravách ostrovačického kostela vložena do báně na věži. Text byl koncipován jako vzkaz budoucím generacím, ale věříme, že i současné občany zajímá, jaký vzkaz jsme do věže vlastně vložili.

Milí přátelé, ostrovačičtí v budoucnosti!

Tuto listinu vkládáme do nově opravené střechy věže kostela sv. Jana Křtitele a sv. Václava v Ostrovačicích jako připomínku naší doby, ve které žijeme – začátku 21. století, konce roku 2017.

Rok 2017 je pro ostrovačický kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava vpravdě historický. A nejenom pro něj, ale i pro nás, kteří jsme mohli být svědky události, která se odehrává naprosto výjimečně – po několika stoletích totiž byla snesena původní barokní střecha a nahrazena novou replikou. Bohužel v historických dokumentech se prozatím nepodařilo nalézt, zda k něčemu podobnému již někdy v minulosti došlo, je tedy možné, že původní dřevěné trámy byly na věž umístěny již v době, kdy byla zvyšována. Kdy to však bylo, není také zcela jasné.

V roce 2016 se v Ostrovačicích podařilo zrealizovat jednu z finančně nejnákladnějších investičních akcí v novodobých dějinách městyse. Byla jí výstavba čtvrté budovy základní školy, nově označené jako budova D.

Historie školy v Ostrovačicích je úzce spjata s fungováním benediktinského řádu, který byl vždy známý svým vstřícným a vřelým přístupem ke vzdělání nejenom svých členů, ale i farníků v obcích, ve kterých působili a hlásali své heslo „Ora et labora“ (tj. Modli se a pracuj). A pracovitost byla jejich hlavním posláním i ve vzdělávání. Také proto první písemná zmínka o škole v Ostrovačicích pochází již z doby, kdy císařovna Marie Terezie, velká školská reformátorka, ještě nebyla ani na světě, a to z roku 1675.

V dnešní internetové době si můžeme v různých vyhledávačích snadno nalézt základní životopisné údaje Zdeňka Pololáníka, v současnosti nejvýznamnějšího občana Ostrovačic. To, že 25. Října 2015 oslavil své krásné osmdesátiny, jsme již většinou také slyšeli a mnoho z nás mu k nim osobně také blahopřálo. V tomto svátečním čase mi tedy dovolte malý pohled o dva měsíce zpátky a návrat k tomuto významnému životního výročí našeho čestného občana, ale především přátelského, přívětivého a vstřícného člověka.

V červnu si celá Evropa připomněla 100 let od atentátu na následníka rakousko – uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, přesně měsíc po něm – 28. července 1914 – vyhlásilo Rakousko – Uhersko válku Srbsku. Až do roku 1939 byla tato válka nazývána velkou válkou, protože se jednalo o největší válečný konflikt, jaký lidstvo do té doby poznalo. Válka postupně zasáhla Evropu, Asii i Afriku – celkem 32 zemí, do bojů bylo zapojeno až 74 milionů vojáků. V této válce byly také poprvé použity bojové prostředky jako letadla, ponorky, tanky, nové typy střelných zbraní, ale i plyn.

Jak jste si jistě sami povšimli, probíhaly na kostele sv. Jana Křtitele a sv. Václava v Ostrovačicích v roce 2013 drobné stavební práce, které jsou však velmi významným zásahem zajišťujícím ochranu této památky do budoucna.

Také začátkem tohoto roku se v našich obcích uskutečnila tradiční Tříkrálová sbírka. V Ostrovačicích a Říčanech v sobotu 5. ledna, v Knínicích v neděli 6. ledna 2013. V Ostrovačicích a v Knínicích koledovaly čtyři skupinky koledníků, v Říčanech devět. Většinou to byli malí školou povinní tři králové, ovšem v doprovodu dospělých vedoucích. Společně každému dárci zazpívali známou melodii „My tři králové jdeme k vám …“.

Každý, kdo prochází kolem kostela a sousoší sv. Jana Nepomuckého, si určitě všiml, že koncem května letošního roku zmizela i druhá socha andílka zbožně vzhlížejícího k našemu národnímu světci. Naštěstí tentokrát to nebylo „zásluhou“ žádného nenechavce a zloděje, ale socha byla převezena do ateliéru. Důvod jejího sundání byl jediný – výroba kopie druhého andílka, od jehož krádeže uplynulo v květnu rovných 10 let. Také z tohoto důvodu jsem navrhl Zastupitelstvu městyse Ostrovačice restaurování celého krásného barokního sousoší z roku 1766.

Po několikaleté úspěšné prezentaci Mikroregionu Kahan na lednových veletrzích cestovního ruchu Region tour na výstavišti v Brně, vznikla na začátku roku 2012 myšlenka připojit se k celorepublikové akci pořádání Muzejních nocí. V Mikroregionu Kahan, jehož členy jsou i Ostrovačice a Říčany, byly vytipovány památky a lokality, jimiž se můžeme pochlubit a prezentovat je návštěvníkům při této netradiční akci.

Již v dávné minulosti se objevil zvyk používat v obcích symboly, které je měly odlišovat od ostatních – erby, znaky a prapory. Do těchto symbolů byly umísťovány znaky typické pro tu kterou obec a lokalitu. Kde se však vzala v erbu Ostrovačic vinná réva, když dnes po rozsáhlých vinicích a vinných sklípcích není ani památky? Nalézt odpověď není vůbec jednoduché a dovolím si tvrdit, že dnes už i nemožné.

Od roku 2000 slavíme v České republice 28. září Den české státnosti jako připomínku smrti knížete a patrona české země sv. Václava. Takřka 11 století nás dělí ode dne jeho úmrtí. Většina nejstarších dochovaných údajů o jeho životě pochází z díla saského kronikáře Widukinda z Corvey a z dávných legend. V základních datech jeho života lze proto najít spoustu nesrovnalostí. Co tedy o něm víme? A co bychom vědět měli? Dovolte mi malé zamyšlení nad osobností tohoto, pro naše dějiny tolik významného muže.

V říjnu letošního roku byly po několika měsících příprav zahájeny práce na rekonstrukci kněžského hrobu na hřbitově v Ostrovačicích. O této nutné rekonstrukci jsme začali jednat společně s P. Provazníkem již před několika roky. Původně jsme ji chtěli provést společně s úpravou vstupu a střední částí hřbitova (na jehož realizaci žádáme o dotaci z prostředků Evropské unie), úmrtí Mons. Provazníka a jeho pohřbení do kněžského hrobu však tyto plány pozměnilo. Kněžský hrob kdysi hrobem pravděpodobně nebyl.