Josef Olejník – kněz a umělec ve službě Boží slávě

Prvního července letošního roku uplynulo sto let od narození Mons. Josefa Olejníka – kněze, skladatele liturgické hudby, propagátora reforem Druhého vatikánského koncilu a vyhledávaného duchovního vůdce. Na osobní setkávání s ním na jiném místě zpravodaje velmi pěkně vzpomíná prof. Zd. Pololáník.

Toto jubileum P. Olejníka si připomněli také krajané žijící v Americe. Z jejich měsíčníku „Hlasy národa“ (č. 8/2014) vydávaného Českou misií v Chicagu přebíráme následující životopis.

Mons. Josef Olejník se narodil 1. července 1914 ve Strání – Květné. Po studiu na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci byl 5. července 1938 vysvěcen na kněze. Rok kaplanské služby strávil ve Vsetíně a poté odešel do Říma, kde na Papežském institutu posvátné hudby studoval gregoriánský chorál a získal licenciát z kompozice posvátných zpěvů.

Po ukončení studia odjel P. Olejník do Anglie a vstoupil do československé exilové armády, v níž strávil následujících 9 měsíců a zažil tam i konec druhé světové války. Po návratu do vlasti byl ustanoven vicesuperiorem kněžského semináře v Olomouci, lektorem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty a zároveň kaplanem v blízkém kostele sv. Michala. Po zrušení semináře v roce 1950 působil v různých farnostech moravského pohraničí, nejdéle v Andělské Hoře, kde vzniklo známé mešní ordinárium. Od roku 1968 učil na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a pak v Litoměřicích, než ho komunistický režim zbavil státního souhlasu a v roce 1975 poslal do důchodu.

V roce 1990 v rámci rehabilitace získal P. Olejník docenturu a vrátil se na fakultu. Byl jmenován papežským prelátem, získal ocenění České biskupské konference a města Olomouce. Až do posledních dnů svého života komponoval a také řídil chrámový sbor ve Velké Bystřici na Olomoucku, byl rovněž vyhledávaným duchovním vůdcem a zpovědníkem. Zemřel ve Šternberku krátce po svých 95. narozeninách, v sobotu 11. července 2009.