Kulaté výročí od schválení staroslověnštiny papežem

V letošním roce si připomínáme 1 150. výročí od schválení staroslověnštiny oficiálním liturgickým jazykem. Učinil tak papež Hadrián II. v roce 868 na žádost slovanských věrozvěstů sv. Konstantina a Metoděje. 

Svatý Konstantin, který později přijal řeholní jméno Cyril, a jeho bratr Metoděj, pocházeli ze Soluně. Na Velkou Moravu byli vysláni cařihradským císařem Michalem na základě písemného pozvání od knížete Rastislava. Jím byli pověřeni, aby zde šířili křesťanství. Pro tento náročný úkol vytvořili nové písmo, hlaholici, pomocí něhož zapsali všechny texty potřebné k liturgickým úkonům. Přeložili do něho také znění bible, jemuž pak zdejší lidé dobře rozuměli. 

V roce  867 se oba bratři vydali z Moravy na cestu do Říma. Jejich úkolem a cílem bylo získat schválení staroslověnštiny k používání v liturgii římskokatolického obřadu, vysvěcení učedníků na kněze a zřízení samostatné církevní kolonie pro Velkou Moravu, která by byla závislá přímo na papeži. 

V následujícím roce byli přijati papežem Hadriánem II. a ten jejich požadavkům bez výjimky vyhověl. 

Po pádu Velkomoravské říše nahradila staroslověnštinu na moravském území latina, která se zde stala nadále trvale používaným liturgickým jazykem. 

Díky žákům soluňských bratrů se však staroslověnština udržela na Balkáně. Rozšířila se do Bulharska, Rumunska a Kyjevské Rusi. V těchto oblastech si získala nejen funkci liturgickou, ale i úřední. Svatí Cyril a Metoděj se tím významně zasloužili o šíření křesťanské víry, ale též o rozvoj kultury a vzdělanosti slovanských národů. 

Od 14. století jsou Cyril a Metoděj uctívaní jakopatroni Velké Moravy. V 19. století byli oba bratři vyhlášeni patrony všech slovanských národů. Papež Jan Pavel II. je vyhlásil za spolupatrony celé Evropy.

Jiří Koch, inspirující předlohou k příspěvku byl nabídkový text Národní pokladnice, která k uvedenému výročí vydala pamětní medaili