Pouť do Říma

Na konci srpna jsme se s několika dalšími přáteli vydali na cestu do Říma. Někteří jsme letěli letadlem poprvé, takže už to byl zážitek. Část přijela do města už v úterý dopoledne, část až večer. Měli jsme všichni společně pronajatou vilu v části Trastevere, asi 10 minut od nádraží a zastávky MHD. Celkem nás bylo 17. Díky otci Milanovi jsme měli každý den mši svatou. 

Ve středu ráno jsme se vydali do Vatikánu na audienci ke Svatému otci. Velkým zážitkem bylo vidět Svatého otce Františka na vlastní oči, jak projíždí mezi lidmi a zdraví se s nimi. Pokračovalo to pak další den (pátek), kdy jsme přímo v bazilice mohli mít mši svatou. Otec Milan ji sloužil u oltáře svatého Václava, na konci jsme si mohli zazpívat i svatováclavský chorál. Bazilika sama o sobě je úchvatná, v 7 hodin ráno, kdy tam bylo málo lidí, to bylo cítit ještě víc. Navštívili jsme i kryptu pod bazilikou a pomodlili se u hrobu svatého Petra. Kolem zdí z původního chrámu z doby císaře Konstantina jsme vyšli ven a ti odvážnější ještě vystoupali na kopuli sv. Petra. 

Dalším silným zážitkem byla návštěva Kalistových katakomb. Místo spravují salesiáni, jedná se vlastně o velké pohřebiště z prvních století. Je zde pohřbeno přes půl milionu křesťanů, a to jak z doby pronásledování, tak z dob pozdějších. V chodbách jsou vyhrabány jednotlivé komůrky pro ukládání těl, několik nad sebou. Bývaly často i zdobeny obrázky, např. ryby, holubice, Ježíše s ovečkami, modlitebníka, znaky chýró (Krista Spasitele) – všechna výzdoba znamenala život, nikde se neobjevují znamení smrti. I zde jsme mohli v jedné z místností slavit mši svatou. 

Cestou zpět do města jsme navštívili Lateránskou baziliku – původní sídlo papežů. I ta dokáže uchvátit, když si člověk uvědomí, jaké zde procházely dějiny… prostřední dveře jsou například vzaty ze starořímské budovy senátu. Vedle Lateránské baziliky je původní starořímská křtitelnice a z druhé strany kaple se svatými schody. 

Krásy Říma jsme objevovali i po turistické stránce – Andělský hrad, Španělské schody, fontána di Trevi, Pantheon (jeden z nejstarších chrámů ve městě), Palatin, Koloseum, Forum Romanum a další. V úzkých římských uličkách jsme co chvíli narazili na nějaký kostel, kde jsme se mohli zastavit a pomodlit za všechny své blízké a potřebné. I když byla velká horka, dalo se to vydržet. Řím je totiž prošpikovaný pítky s chladnou a výbornou vodou přiváděnou do města z hor. Mohli jsme se tak často nejen napojit, ale i zchladit rozpálené hlavy.

Někteří z nás se vydali na cesty i k moři, kam není z Říma daleko a dá se tam dojet vlakem. I tato koupel a mořský vzduch dokáží dobře osvěžit.

Všude jsme mysleli na všechny, kteří naši modlitbu potřebují, k modlitbám jsme přidali i naše bolavé nohy a slabosti. Tímto tedy vyřizujeme i spoustu pozdravů a požehnání z Věčného města.