Beránek a velikonoční přání

Když Bůh po stvoření světa se zálibou a radostí pozoroval stvoření, všiml si jedné bytosti smutné a zamlklé: nevinný beránek.
Bůh viděl utrpení zarmouceného zvířete a zeptal se: „Co ti chybí?“‘ Beránek odvětil s povzdechem: „Jsem slabý a bezmocný, vydán týrání zvířat! Proč jsi mi nedal na obranu žádné zbraně? Ostatní mají špičaté rohy, ostré drápy, silné rypáky nebo jedovaté zuby. Mohou uletět, rychle utéci nebo se ponořit do vody. Jen já jsem bezbranný, vydaný svévoli nepřátel.“
Obžaloba Boha dojala. „Dobře, můžeš si vybrat. Chceš drápy nebo ostré zuby, abys roztrhal a zničil všechno, co se ti přiblíží?‘
Ale ne, Pane a Otče,“ odpověděl beránek, „nepřeji si žádnou nebezpečnou zbraň. Mám rád pokoj! Prosím tě o takové zbraně, které by mi pomohly zapomenout utrpěnou křivdu nebo které by mi učinily mé utrpení snesitelným!“
„Dobře,“ odpověděl Bůh, „dám ti tři nejsilnější zbraně, abys nemusel v neštěstí zoufat. Daruji ti TICHOST, OBĚTAVOST A TRPĚLIVOST!

Dotkni se, Pane, v těchto dnech i našich srdcí a obdaruj je, prosíme, svými dary.

Krásné svátky přejí

Jana a Zdeněk Pokorných