Ostrovačice opět městysem

Po 164 letech od povýšení se Ostrovačice opět mohou honosit označením městys. Celá novodobá historie obce je úzce spojena s řádem benediktinů. Pokud budeme za počátek jejich působení v Ostrovačicích považovat rok 1048, kdy kníže Břetislav I. daroval domašovský statek, pod který v té době patřily i Ostrovačíce, nově založenému klášteru břevnovských benediktinů v Rajhradě, můžeme směle tvrdit, že benediktini měli na život obce vliv takřka 9 století. A to až do dvacátých let 20. století, kdy po vzniku Československé republiky došlo k prvnímu znárodňování - vybudované statky byly zestátněny a farnost pod svoji správu převzalo biskupství.

V Ostrovačicích vždy působili vynikající kněží a přední představitelé benediktinského řádu na Moravě. Připomeňme například Augustina Kocha, který byl místním farářem vletech 1789-1813 a z Ostrovačic odešel proto, že byl zvolen prvním rajhradským opatem. O osamostatnění Rajhradu od Břevnova se velmi zasloužil převor kláštera Řehoř Sázavský, který roku 1813 dosáhl rozhodnutí císaře Františka I. o povýšení na opatství, a po zvolení prvního opata odešel na ostrovačickou faru. Mezi další převory kláštera, kteří v Ostrovačicích působili, patří např. Pavel Kasparides (1814-1817), Placidus Knapp (1821-1833) či Maurus Voříšek (1833-1846). Také poslední rajhradský opat Václav Jan Pokorný působil po roce 1918 jako kaplan v Ostrovačicích.

Proč tuto historii zmiňuji? Protože je nezpochybnitelné, že právě benediktini měli obrovskou zásluhu na rozvoji Ostrovačic a také díky jejich úsilí dosáhla obec povýšení na městys. Stalo se tak na základě rozhodnutí rakouského císaře a posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V. dne 9. září 1842. Na základě listiny z toho dne bylo Ostrovačicím přiděleno právo pořádat čtyři výroční trhy v roce (vždy v pondělí po sv. Maurusovi, po Božím těle, po Narození Marie a první pondělí v adventu). A tím vlastně došlo k povýšení obce na městys, protože právo pořádat alespoň dva výroční trhy v roce měly pouze městyse. Obec však musela splnit i několik podmínek a kromě patřičného finančního obnosu musela mít např. městský charakter zástavby bez hradeb a musela plnit roli spádového městečka pro okolní obce.

Označení městys mohly Ostrovačice používat až do roku 1954. Když tehdy vstoupil v platnost nový zákon o národních výborech, zrušil dosavadní obecní zřízení a samostatné právní postavení obcí, městysů a měst. Žádný zákon o obcích schválený po roce 1989 však na označení městys nepamatoval. Až roku 2005 vznikla díky návrhu obcí - bývalých městysů - v kraji Vysočina iniciativa o znovuzavedení označení městys do zákona. Ministerstvo vnitra, ani část politického spektra nebyla tomuto návrhu nakloněna. I přes značené potíže se však nakonec podařilo prosadit v parlamentu návrh novely zákona o obcích, která řešila navrácení označení městysům, ale i historickým městům. Přes mnoho problémů, dlouhé diskuse i doplňování návrhu novely zákona o další změny, se jej nakonec podařilo prosadit a schválit.

Po podpisu prezidenta republiky a uveřejnění ve Sbírce zákonů pak už nebránilo nic tomu, aby od 1. července 2006 vstoupil v platnost. Obce, které chtěly toto označení nadále používat, musely věrohodně prokázat, že jej získaly, a také v minulosti užívaly. V první vlně se přihlásilo celkem 110 obcí z celé České republiky, jejichž starostové převzali dne 17. října 2006 z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslava Vlčka dekrety, kterými je opět stanovil městysi. V Ostrovačicích jsme začali toto označení oficiálně používat opět od 1. listopadu 2006.
A k této příležitosti byla v sobotu 4. listopadu připravena malá slavnost, na které jsme mohli přivítat dva zastánce tohoto zákona - místopředsedkyni Poslanecké sněmovny paní Miroslavu Němcovou a brněnského poslance pana Václava Mencla. Významnou součástí slavnosti byla premiéra filmu Pohádka máje, kterou v letošním roce natočil Ochotnický divadelní spolek Ostroš z Ostrovačic pod vedením pana Lubomíra Mullera. A co by to bylo za Pohádku máje bez krásné okolní přírody, bez ostrovačického kostela či fary? Hned úvod filmu patřil nádherným záběrům na sněhem pokryté Ostrovačice a hlavní dominantou byl samozřejmě kostel sv. Václava a sv. Jana Křtitele. Mrštík (tedy románový Ríša) neměl strýčka faráře, jeho vzorem mu však s největší pravděpodobností byl velký osvícenec Adalbert Jakub Slouk, který v Ostrovačicích působil v letech 1878-1883. Tento milovník hudby a malířství, ale také vynálezce, byl vskutku lidovým a oblíbeným knězem. Stejně „lidového“ faráře představil i film Pohádka máje. Pokud jste neměli možnost zhlédnout jej při premiéře, a zajímá vás, jak se ochotníci s tímto tématem vypořádali, můžete si film objednat na DVD nebo VHS na Úřadu městyse Ostrovačice.

Tomáš Hájek, starosta městyse Ostrovačice