Hromniční pouť matek ve Šternberku

Vždycky, když slyším slovo Šternberk, vybaví se mi scéna z filmu Černí baroni, kdy se velitel ptá vojína při propustce domů: „Tak kam to máte, Šternberk?“ On odpoví: „Do Šternberka.“ (Jde však o historický omyl, nemohl to být potomek slavného rodu Šternberků, protože ti vlastnili Šternberk jen do 14. století).

Podobně se to však dá říct o maminkách, které každoročně od roku 2005 o svátku Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnic) putují za tou nejlepší maminkou, která je skutečnou Hvězdou na hoře, což je překlad trochu počeštěného německého slova Šternberk.

Letos to vyšlo na den přesně, 2. února byla sobota, a tak se přes 800 matek vydalo na pouť za tou nejlepší maminkou do Šternberka, aby tak jako ona odevzdaly své děti do těch nejlepších rukou, do rukou Božích, a poděkovaly za ně.

Z našich farností jelo na pouť 5 maminek z Veverských Knínic, 4 z Říčan a 1 ze Zbýšova. Já osobně jsem se této pouti zúčastnila už potřetí. Poprvé před 2 roky, kdy celý program proběhl ve šternberském kulturním domě z důvodu opravy kostela.  Podruhé loni, kdy jsem konečně mohla vidět nově opravený interiér kostela, ale v tu dobu uhodily opravdu velké mrazy – 15st., takže jsme se všechny opět těšily do kulturního domu. Letos nebyla tak velká zima, teplota jen kolem 0st. Proto jsme mši svatou s hlavním celebrantem Mons. Josefem Nuzíkem, generálním vikářem olomoucké arcidiecéze, vydržely myslím celkem v pohodě. Během mše svaté věnovaly šternberské matky Matce Boží velkou svíci za ochranu a dar víry pro své děti a odvrácení zla od svých rodin a po mši svaté všechny matky obešly oltář při tzv. ofěře.

Při dalším programu v kulturním domě jsme měly příležitost uvítat olomouckého biskupa Mons. Josefa Hrdličku a vyslechnout si přednášku na téma Rok víry a Rok eucharistie. Program doprovázela schola s převážně známými písněmi, modlily jsme se před Nejsvětější Svátostí a jako moderátor nás doprovázel místní duchovní správce o. Antonín Pechal. Nechyběl ani  „zakladatel“ této krásné tradice o. Josef Červenka, který dokázal na závěr celý sál roztančit při písni „Resuscitó…“. S touto ozvěnou vzkříšení, kdy jsme měly na mysli hlavně vzkříšení víry v naší zemi, jsme nadšeně odjížděly domů.

Tak kam to budete mít, maminky, příští rok na Hromnice? Doufám, že se nemýlím, když už teď za vás řeknu: „Do Šternberka.“