Sto let od narození paní učitelky Josefky Procházkové

V tomto roce by se dožila stých narozenin paní učitelka Jožka Procházková. Celý život prožila v Babicích u Rosic. Své žáky našla během svého pedagogického působení ve Zbýšově, v Rosicích, ve Veverských Knínicích a v Brně. Byla nezaměnitelnou a nezapomenutelnou paní učitelkou, která své profesi a výchově žáků zasvětila celý svůj život. Měla je ráda a oni ji. Ráda se s nimi setkávala, stejně jako s dalšími lidmi. Byla duchem stále mladá, plná pochopení a zájmu o každého, o dění v obci i ve světě. Vyznávala a šířila kolem sebe nejcennější hodnoty – lásku k bližnímu, pravdu, poctivost, upřímnost, pracovitost. Každé setkání s ní bylo pro nás, kteří jsme měli tu čest ji poznat, radostné, přínosné a obohacující. Děkujeme! 

Rádi přinášíme autentickou vzpomínku z pera její dcery Ivy Kavalcové:

Vzpomínka na moji maminku

Velmi ráda bych vzpomněla na svou milou maminku Josefu Procházkovou, známou a velmi uznávanou paní učitelku a katechetku. Letos by oslavila své sté narozeniny.

Své dětství jsem prožila s maminkou v Babicích u Rosic. Jsem ji moc vděčná, že si mě jako tříletou holčičku vzala pod svá křídla a s láskou se mi věnovala. Díky ní jsem vystudovala gymnázium a vysokou školu. Nyní jdu už 25 let v jejích šlépějích jako paní učitelka. Velké poděkování jí náleží za pomoc s mými dvěma syny, kterým dávala jen to nejlepší, co uměla. Starala se o domek v Babicích, zařizovala opravy a vše vylepšovala. Vždy měla krásně upravenou zahrádku. Její krásné růže před domem, lilie, narcisky a tulipánky mě vždy dokázaly pohladit na duši. Maminka měla nesmírnou energii téměř do posledních roků života. Setkávala se velmi často se svými bývalými žáky, které učila. Na pravidelných setkáních po mnoha letech maminka vždy ve tváři jakoby rozkvetla a byla šťastná. Mnoho lidí si jí vážilo. Její další silou života byla babická kaplička sv. Antoníčka. Starala se o její rekonstrukci, a hlavně o duchovní dění v ní. I zde byla šťastná. A za toto jsem mamince taky vděčná, protože nejspolehlivější zdroj síly je víra a tu mi maminka dala. Díky ní jsem poznala mnoho vzácných lidí a přátel, se kterými jsem se mohla setkávat a kteří zůstali v mém srdci.

Chtěla jsem se ji za veškerou její celoživotní péči odvděčit, být s ní a pomáhat ji. Její mysl byla do poslední chvíle úžasná, i když ji provázely nesčetné zdravotní potíže. Odešla klidně a tiše ve spánku ve věku požehnaných 93 let. 

A nyní bych ráda citovala kousek z básně paní Zdeny Kopáčkové ze Zbýšova, která ji pro moji maminku složila.

“Ty zůstáváš s námi se všemi, kdo měli tě rádi na zemi. Snaha tvých skutků slzy stírá. Tvůj duch žije dál. Neumírá!“

Děkuji ti za všechno, moje milá maminko!!

S láskou vzpomíná Tvoje dcera Iva.

Převzato ze zbýšovského obecního zpravodaje, autorky – Anna Zahradníčková, Zbýšov a Iva Kavalcová, Říčky. Pro Ořík upravil Jiří Koch.