Farní pouť – po stopách koledy Tichá noc

Díky lákavé nabídce a organizaci p. Petra Žaloudka jsme 8. a 9. května zavítali do překrásných míst tyrolských Alp v okolí Salzburgu, kde již v roce 1818 vznikl text i melodie koledy Tichá noc.

Navštívili jsme městečko Wagrain s malým kostelíkem a pečlivě upraveným hřbitůvkem kolem něho. Zastavili jsme se tam u hrobu kněze Josefa Mohra (autora textu této koledy) i u jeho skromné fary. Prohlédli jsme si muzeum Franze X. Grubera (autora melodie) v Hallein, před nímž se nachází jeho hrob. Nevynechali jsme ani školu v Arnsdorfu, ve které učil a bydlel. V tamním kostele pro nás sloužil otec Ludvík poutní mši sv.

V městečku Hallein jsme si v kostele poslechli zvuk Gruberových varhan, na které zahrál ostrovačický varhaník a hudební skladatel Zdeněk Pololáník. Přestože byl měsíc květen, mohli jsme v jeho podání slyšet známou a milou melodii Tiché noci.

Ubytováni jsme byli v nedalekém německém městě Laufen ve skvěle renovovaném klášteře Kapuzinerhof.

Cestou do Salzburgu jsme se zastavili v malebném lázeňském městečku Berchtesgaden a u jezera Königsee, opět na německém území uprostřed Bavorského národního parku.

Prohlídka Salzburgu záležela na zájmu jednotlivců. Někdo si zvolil prohlídku Mozartova muzea, katedrály, procházku městem, rodný dům Josefa Mohra nebo krásný výhled na město ze svahů nad řekou Salzach.

Zpáteční cesta nám rychle a příjemně ubíhala za zpěvu všech zúčastněných, zvláště však zpěvu a hudebního doprovodu mládeže ze Zbraslavi a Veverských Knínic.

Až budeme tuto koledu o příštích Vánocích opět zpívat, nezapomeňme, jak vznikla. Jak píše pan Žaloudek ve své knize O pozoruhodných okolnostech vzniku nejznámější koledy: „Vznikla v době, kdy duše lidí usoužené neustálými napoleonskými válkami a všemi strastmi, které s sebou přinesly, potřebovaly potěšit, pohladit a povzbudit. A to se jí tenkrát povedlo.“

Dovolím si tato slova volně parafrázovat a říci, že tato farní pouť byla potěšením a pohlazením pro duše a mysl účastníků.