Kostel sv. Petra a sv. Pavla

Kostel je nejvýznamnější památkou obce Říčany. Je zasvěcen sv. Petru a Pavlu. Jedná se o filiální kostel ostrovačické farnosti.

Popis kostela

Stavba nového kostela je 26 m dlouhá, 10 m široká a věž dosahuje výšky 32 m. Vnitřek chrámu je světlý, vzdušný a působí přívětivým dojmem. Hlavní oltář je dřevěný, často opravovaný a ozdobovaný, obsahuje ostatky sv. mučedníků Amantia a Adaukty. Nad hlavním oltářem visí obraz, který představuje loučení sv. Petra a Pavla.

Jediný postranní oltář je zdoben votivním obrazem, souvisejícím s cholerou, která řádila v Říčanech roku 1742 za vpádu pruských vojsk. Na obraze je Matka Boží s Ježíškem, kolem nich sv. Agáta s andělem, jako patronka proti náhlé smrti a nebezpečí ohně, sv. Gothard s odznaky a pšeničným snopem, jako ochránce úrody, sv. Florian, zalévající oheň jako patron proti požáru a povodni, sv. Vendelín s ovcemi, jako ochránce dobytka proti moru a nakažlivým nemocem. Obec Říčany ho dala v roku 1744 malovat od veversko-bitýšského panského malíře Václava Pallase na památku zaslíbení obce do ochrany Boží. Ze starého chrámu byl převzat největší zvon a výše zmíněný obraz.

(podle knihy Říčany, 770 let od první písemné zmínky, Brno 2007, str. 71).

Historie kostela

O kostele v Říčanech je zmínka již v r. 1349. Stával na kopečku obehnaném hradbou, v místech, kde je nyní pomník padlých.
O historii kostela čti dále zde.

Farnost Říčany?

Kostel a společenství lidí, kteří tam přichází, jsou nyní součástí farnosti Ostrovačice.
Dříve však měly Říčany svoji samostatnou duchovní správu. Zmínky o vlastní faře jsou již z 1. pol. 14. století. Husitské nepokoje Říčany ušetřily. Totéž však nelze říci o době náboženských nepokojů v 17. století. Je pravděpodobné, že se kostela a fary tehdy zmocnili nekatoličtí pastoři. Říčanská fara byla proměněna v panský ovčinec (lidové podání ještě ve 20. letech 20. století označovalo budovu dvorské kravárny a sýpky podél státní silnice naproti škole a kostelu za stavení bývalé fary). Od té doby Říčany farnostně spadaly pod Veverskou Bitýšku, což však nebránilo místním lidem v chození na bohoslužby spíše do blízkých Ostrovačic než do svého 10 km vzdáleného farního kostela. Říčany už nikdy nedosáhly farní samostatnosti. 10 let po postavení nového kostela byly přifařeny do Ostrovačic. To vyvolalo spor s vrchností z hradu Veveří a s farářem ve Veverské Bítýšce, kam byly Říčany přifařeny dříve. Dvorským dekretem z 30. července 1774 a rozhodnutím olomoucké konzistoře z 12. prosince 1774 ovšem zůstaly Říčany přifařeny k Ostrovačicím. Říčanský kostel sv. Petra a Pavla zůstal filiálním kostelem a součástí ostrovačické farnosti až do současnosti.

(podle knihy Říčany, 770 let od první písemné zmínky, Brno 2007, str. 73n).

O historii kostela v Říčanech čti zde.

Okolí kostela a další církevní památky

Hřbitov v Říčanech se původně nacházel u školy a kostela v centru obce. Byl využíván do roku 1879. V tomto roce byl zřízen nový hřbitov na cestě do Rosic.
Na starém hřbitově se původně nacházela kaplička s kostnicí, nyní (po přestavbě) se nachází na tomtéž místě krásná kaplička Panny Marie se vstupem od silnice na Rosice.
V katastru obce je sedm křížků a dvě Boží muka. Jejich popis i zobrazení se nachází v knize Říčany, 770 let od první písemné zmínky, Brno 2007, str. 76n.

(podle knihy Říčany, 770 let od první písemné zmínky, Brno 2007, str. 74-77).

Lidé a současnost kostela

Mše sv. v Říčanech bývá (až na výjimky) v neděli v 9.00, ve všední dny obvykle ve čtvrtek v 18.00. Pro aktuální bohoslužby viz Pořad bohoslužeb.
O lidech, kteří kostel navštěvují a o službách, které tu vykonávají, čti zde.