Velikonoční přání 2012

Milí farníci, přátelé!

O Vánocích zpíváme: „Půjdem spolu do Betléma…“. O Velikonocích bychom mohli klidně zpívat: „Půjdem spolu do Jeruzaléma…“. Nezpíváme, protože to, co křesťana v Jeruzalémě čeká, není „jednoduchá“ radostná událost narození dítěte, ale „komplikovaná“ radost velikonoční: radost z Ježíšova Zmrtvýchvstání, kterému předchází jeho utrpení a smrt.

V Jeruzalémě, na místě, kde Ježíš (a věřící spolu s ním) trpí, umírá a vstává z mrtvých, člověk podstupuje největší zkoušku své víry. Pravděpodobně nikdo nebude takovou zkoušku vyhledávat. Přesto apoštol Tomáš, patron všech věřících, povzbuzuje ostatní učedníky: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (Jan 11,16).

Zkoušky sice nebudeme vyhledávat, současně se jim ale nemůžeme vyhýbat, stejně by nás dostihly. A tak v době postní kráčíme směrem k Jeruzalému a na Květnou neděli do Svatého města vcházíme spolu s Ježíšem. Nevíme, jestli naše víra je dost silná, aby mohla čelit tomu všemu, co nás čeká. „Víme jen, že Bůh je věrný; nedopustí, abychom byli pokoušeni nad své síly; s pokušením nám však dá i prostředek, jak z něho vyváznout, a sílu snášet je“ (sr. 1Kor 10,13).

Přeji vám, abychom se o Velikonocích všichni setkali se zmrtvýchvstalým Pánem a spolu s Tomášem pak zvolali plni víry: „Můj Pán a můj Bůh“ (Jan 20,28).

Váš duchovní správce P. Ludvík Bradáč