Rozloučení se vzácným člověkem panem Jaromírem Šrámkem

Milá paní Šrámková, milá rodino, příbuzní, milí přátelé! 

Odešel od nás velký člověk. Pán Bůh si povolal do nebeské vlasti, kam se dříve nebo později chystáme všichni, vzácného muže. Člověk může být velký, významný, velectěný z různých důvodů: většinou proto, jak jsme svědky v dnešní době, že to byl třeba nějaký umělec, zpěvák, herec, vynikající sportovec nebo známý politik či podnikatel. Ale jak nám říká Písmo, Bůh nehledí na to, jakých úspěchů jsme v životě dosáhli, ale hledí na naše srdce, na naše myšlenky a skutky. Měřítko, kterým posuzuje Bůh, je diametrálně odlišné od toho, jak soudí či posuzuje svět. Každému z nás občas udělá radost, když zhlédne např. hezký film, divadelní představení či nějaký koncert, ve kterém se blýskne nějaký herec, a pak ho potká na ulici. Anebo když vyhraje český tenista, hokejista, fotbalista či jiný sportovec významnou mezinárodní soutěž. Každý z nás je kdesi v koutku srdce pyšný na to, když mu v cizině řeknou: vy pocházíte z České republiky, která dala světu Seiferta, Hrabala, Havla, Dvořáka či Smetanu. Ten pocit hrdosti je zcela jistě na místě, vždyť máme proč se radovat, že člověk z našeho národa je tak slavný. Jako bychom ji v té chvíli prožívali i jako svou slávu…

Světská sláva - polní tráva, říká se na jiném místě v Bibli. A jinde zase čteme: co platno člověku, kdyby celý svět získal, ale ztratil svou duši.

Myslím, že tyto a mnohé jiné citace z knihy knih bychom my všichni, kteří jsme pana Šrámka znali, mohli na něho aplikovat. Jeho snahou bylo již za hlubokého komunismu šíření tehdy zakázaného náboženského tisku, textů mířících k vyšším metám, k poznávání Boha, šíření křesťanské literatury, po jehož odhalení hrozil nemilosrdný žalář. Když konečně komunismus padl, chtěl se věnovat tomu, co ovládal prakticky i technicky a co ve svém nitru vnímal jako boží příkaz. Navzdory mnoha rizikům, jaké s sebou podnikání nese, založil tiskárnu. Všechny své úspory vložil do pořízení budovy, zakoupení přístrojů, a protože byl přesvědčený a zapálený pro věc Boží, obdařil svou tiskárnu jménem Gloria. Jako by tím chtěl stručně parafrázovat ono staré jezuitské přísloví: vše pro větší čest a slávu Boží. Kolik jen náboženských knih, publikací, plakátů za ta léta vydal, to se snad ani nedá spočítat. Časem přibyly také zakázky pro velká vydavatelství. Všude si cenili jeho dlouholeté praxe a znalostí, a nejen to! 

Měl jsem tu čest, že i mně pan Šrámek vydal několik publikací a mohl jsem jej tedy častěji navštěvovat a domlouvat s ním různé záležitosti, měl jsem také to štěstí, že jsem u něj potkával i jiné vydavatele či zaměstnance jiných firem, pro které tiskl. Pan Šrámek nade všemi vynikal v tom, že byl vždy zapálený pro užitečnou věc, pro kterou byl ochoten nastavit i dobrou (tj. příznivou) cenu, byl vždy nesmírně shovívavý, vstřícný a když bylo třeba řešit právě otázku ceny, tak jsem ho často slyšel říkat: nebojte se, nějak to uděláme, určitě se domluvíme tak, aby to bylo výhodné pro vás i pro nás. Pan Šrámek byl úžasně korektní, kompetentní profesionál, a přitom dobrák: když vycítil, že se jedná o dobrou věc, viděl v tom téměř až znamení Boží a ze své strany pro zdar věci obětoval tolik, kolik by neslevil snad žádný čistě světsky a na zisk hledící vydavatel či podnikatel vůbec.

Ano, pro mne byl pan Šrámek ztělesněním přímo ideálního podnikatele. Kolik se jen dnes namluví ústy politiků, že se podmínky musí nastavit tak a tak, abychom dokázali přilákat co nejvíce investorů a podnikatelů. A když pak oni přijdou, tak hledí nejvíce na to, aby z toho byl co nejrychleji ten největší možný zisk. Podnikání ale není jen o zisku. Podnikání je také o lidskosti, o snaze dělat něco, co v nitru cítím jako své poslání, je to také o tom dělat něco pro jiné, něco, co je dobré a smysluplné, a je to také o pracovních příležitostech. Všichni víme, jak je např. v dobách nezaměstnanosti člověk vděčný za to, že může najít práci a že mnohokrát není nejdůležitější výše platu, ale to, že dostal příležitost, možnost něco dělat a že je zaměstnavatelem vnímán jako jeho partner, vážený a respektovaný člověk. Když bude mít tato republika poctivé, slušné, kompetentní a také duchovně orientované podnikatele, nemusíme se bát o budoucnost tohoto národa! Peníze jsou pro život důležité, ale do hrobu si je nikdo z nás nevezme. Tam na druhou stranu si poneseme jen svoje dobré skutky a to, jak jsme se chovali k ostatním.

Děkuji Vám, pane Šrámku, za to, jaký jste byl. Děkuji Vám za Vaše slova povzbuzení, za šanci, kterou jste dával všem, kdo chtěli s dobrým úmyslem něco u Vás vytisknout. Děkuji také Pánu Bohu, že Vás tomuto moravskému kraji kolem Rosic a Brna daroval. Byl jste jeho požehnáním. Kéž Vás nyní dobrotivý Pán Bůh přijme ve svém příbytku, o kterém Písmo praví: Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují.

R.I.P.