Výtvarné umění

V neděli odpoledne 18. 11. 2018 se skupinka farníků spolu s panem farářem vypravila do Brna zhlédnout výstavu našeho rodáka akademického malíře Vladimíra Kokolii. Výstava je umístěna ve Faitově galerii ve Vaňkovce a otevřena je do 12. 1. 2019, vždy od úterý do soboty v 11 - 18 hod. Její název jsme použili pro pojmenování tohoto příspěvku.

Když Mojžíš o samotě pásl ovce na hoře Choreb, všiml si hořícího keře. Hořel, ale nebyl stráven. Byl v údivu nad takovým znamením a slyšel hlas Boha, Boha živých. „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“

Na hoře Choreb Bůh řekl také své pravé jméno: Jahve, ,,Jsem, ten který jsem.”

Vladimír Kokolia, jehož 60. narozeniny připomínáme v přehledu našich jubilantů, se sice narodil 27. listopadu 1956 v Brně, ale v porodnici tam zůstal jen několik prvních dnů. Dětství i mládí prožil se svými rodiči a sourozenci ve Veverských Knínicích, kde žije se svou rodinou dosud.

Je to významný současný český malíř, grafik a kreslíř, jehož umělecká aktivita je velmi široká, je také básníkem a textařem.

O vydání starého gotického deskového obrazu Madony z Veveří v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi požádala sousední farnost Veverská Bítýška. Využila této možnosti, protože její součástí je kaple Nanebevzetí Panny Marie u hradu Veveří, kde obraz původně až do roku 1938 visel.

Národní galerie se dlouho zdráhala církvi obraz vydat. Městský soud v Praze nakonec rozhodl, že v otázce vlastnictví dílo podléhá zákonu o církevních restitucích, neboť do vlastnictví státu se obraz dostal až v roce 1958.