Utrpení

V úterý 6. července mi volali z oddělení magnetické rezonance, jestli bych mohl přijít tlumočit při lékařském vyšetření jedné mladé dívky z České republiky. Nic neobvyklého. V nemocnici SMZ-Ost mne vedou jako člověka mluvícího několika jazyky. Často jsou sem přijímáni pacienti různých národností; většina z nich jsou buď turisté, nebo lidé přechodně bydlící v Rakousku, ale nemluvící německy. Když jsou neočekávaně hospitalizováni, většinou kvůli dopravním úrazům, je potřebné mít zdravotní personál, který se s nimi domluví.

Radostí košatím, ale žalostí zapouštím kořeny.

Ve štěstí rostu do výšky, ale utrpením si zpevňuji kořeny.

Příliš košatý strom s plytkými kořeny se snadno vyvrátí.

A strom, který jde jen do kořenů, nepřináší plody.

Láska člověka je tak vysoká, jak hluboké je jeho utrpení. 

Dvě noci na Golgotě
s Marií Pannou
Matkou Sedmibolestnou

Soumrak již pohasl,

snesla se noc
a tma ze všech nejtemnější

zahalila kraj.

Rozhostilo se ticho na Golgotě
pod nebem bezhvězdným.

Jen v očích Marie
jak hvězdy na nebi slzy se třpytí,

ve chvějivém světle olejové lampičky
na okně postavené.

Tam kdesi ve tmě,

v malém prostoru hrobním,
na kamenném loži

Milí farníci, přátelé!

Dostává se Vám do rukou nové číslo našeho farního zpravodaje, a to v obvyklou dobu v měsíci září, v tomto krásném měsíci, jak mi jistě dají za pravdu všichni (až na školáky, kteří pravděpodobně budou mít vůči tomuto měsíci nějakou tu námitku).

Do krásného měsíce září patří teplo babího léta, radost žní i dožínek a oslava narození Panny Marie, té, která dala světu Ježíše Krista, plod svého života.

Ježíši Kriste, slíbil jsi, že budeš vždycky s námi.
Vím, že s celým lidstvem stále jdeš cestami utrpení.

Je to již nějaký čas, kdy na závěr konference „Život jako dar“ byla sloužena mše sv. v jednom brněnském kostele (který byl za totality uzavřen).

Kostel byl čisťounký, krásně vyzdobený. Co mne však na první pohled uchvátilo, byla dvě místa v úrovni oltáře. Vlevo – socha Pána Ježíše v životní velikosti s otevřenou náručí a vpravo – Ježíš přibitý na kříži.

Milí farníci, sestry a bratři
Chtěl bych vás co nejsrdečněji pozdravit v úvodu nového čísla našeho farního zpravodaje. První letošní číslo našeho „Oříka“ vychází ke konci doby postní, tedy v té části doby postní, kdy intenzivně rozjímáme o utrpení našeho Pána Ježíše Krista a snažíme se „v Kristových ranách“ najít zdroj síly a občerstvení pro chvíle našeho utrpení a naší bolesti.