Dožínky

Ve všech třech našich kostelích proběhlo poděkování Bohu za letošní úrodu o nedělních mší svatých 5. září. Kostely byly vyzdobeny květinami a různými druhy ovoce a zemědělských plodin, které tak symbolizovaly dary, kterých se nám po celý rok od Pána Boha dostávalo. 

V promluvě otce Ludvíka pak zazněla připomínka velkých Božích darů i v duchovní oblasti. Ve stručnosti řečeno, měli bychom po celý rok, ba po celý život usilovat a neustále Bohu děkovat především za dar víry, naděje a lásky!

Druhého září se v našem kostele konalo poděkování za úrodu. Byla sychravá, deštivá neděle. Ale uvnitř kostela byla nálada zcela jiná. Před oltářem byla výzdoba z letošní úrody, dokonce se tam „pásly“ dvě ovečky.

Pan farář přivítal krojované ženy, které přinesly dožínkový věnec, a rozestavily se podél bočních oltářů. Jejich barevné kroje zářily a umocňovaly slavnostní atmosféru bohoslužby. Zkrátka, v kostele svítilo sluníčko navzdory venkovnímu počasí.

V neděli 5. 9. jsme šli na mši sv. a vzpomínali na pobožnost na Šmelcovně z předchozího dne. Byla moc pěkná, i počasí nám přálo. Jak se vzápětí ukázalo, nebyl to jediný příjemný zážitek konce týdne.

U kostela jsme uviděli skupinu stárek v krojích, které se chystaly vstoupit dovnitř. V Knínicích byly v sobotu „Babské hody“, a protože mezi stárkami byly i praktikující křesťanky, přemluvily ostatní ke společné návštěvě bohoslužby. Bylo to jak na objednávku – v kostele jsme právě slavili poděkování za letošní úrodu a k výzdobě kostela se národní kroje velice hodily.

V neděli 6. září proběhly ve všech našich kostelích mše svaté, během nichž jsme děkovali Bohu za všechno, co nám ve své dobrotě dává, především za letošní úrodu a ostatní dary země. Za to, že nám neustále dává dostatek prostředků a možností potřebných k dobrému životu.

Bohatá úroda na polích a zahradách je jistě i výsledkem obětavé práce mnoha lidí. Ale, jak věděli už naši předkové, „bez Božího požehnání marné je každé lidské počínání“. Děkovali jsme proto Bohu za všechny dary a pomoc, za letošní krásné léto, za dostatek hřejivého slunečního svitu, za blahodárný déšť.

V létech 1951/2 jsem pomáhal maminčině tetě na poli při žních. Teta byla svobodná a obhospodařovala několik polí.

Milí farníci, přátelé!

Dostává se Vám do rukou nové číslo našeho farního zpravodaje, a to v obvyklou dobu v měsíci září, v tomto krásném měsíci, jak mi jistě dají za pravdu všichni (až na školáky, kteří pravděpodobně budou mít vůči tomuto měsíci nějakou tu námitku).

Do krásného měsíce září patří teplo babího léta, radost žní i dožínek a oslava narození Panny Marie, té, která dala světu Ježíše Krista, plod svého života.

Tak jako žena dětmi opuštěná
zas tiše odpočívá matka zem
jen stíny mraků tam a sem
s větrem se po strnisku honí
noc za nocí den po dni
pomalu léto končí
a s ním i jeho krása
obilného pozbavena šatu
a člověk spokojeně jásá
vždyť ona dukát po dukátu
poslušně vždy z pole odevzdá
jak ženichovi věrná nevěsta
svůj život i svou smrt

Milí farníci, přátelé!

Dostáváte do rukou tento zpravodaj v době počínajícího podzimu, v době sklizně ovoce a obilí (a pokud se vše podaří, přesně v den, kdy v našich farnostech slavíme dožínky).