Politika

Sestry bratři a - lidé dobří.

Vítám Vás, do chrámu Páně, do nového roku. Jsem rád, že jste šťastně přežili půlnoční silvestrovskou bitvu a doufám, že bez zranění. Jsem taky rád, že jsme – sebe nevyjímám – přišli po dvou, což je neklamné znamení, že už jsme vystřízlivěli. Střízlivost budeme totiž po celý letošní rok velmi potřebovat.

V sobotu 25. března tomu bylo přesně 60 let od doby, kdy byly v Římě podepsané tzv. Římské dohody - které potvrdily vznik Evropské Unie. U této příležitosti přijal papež František na privátní audienci nejvyšší státní a vládní představitele všech 27 zemí EU. Vídeňský kardinál Schönborn napsal ve svém pravidelném sloupku pro deník HEUTE (24. března 2017, str. 22) následující komentář.

1)   V médiích zazněla informace, že jasná výhra lidovců v Říčanech je „raritou“ v České republice. Co tomu výsledku říkáte vy?

Sdělovací prostředky, resp. jejich vlastníci navodili ve společnosti oficiální negativní názor na církevní restituce, jak u jejich zastánců, tak i odpůrců. K tomuto článku mě inspirovala autorka článku v minulém Oříku, která s uvedeným „většinovým“ názorem polemizuje.

Pokud se na uvedenou problematiku podíváme prostřednictvím výsledku parlamentních voleb, ve kterých mohli občané svobodně vyjádřit svůj názor na restituce a očima prosté aritmetiky, vidíme, že s oním „většinovým“ názorem mas-medií, či jejich vlastníků, přinejmenším nelze souhlasit.

Nedávné prezidentské volby jsem prožívala, tak jako spoustu pro mě podstatných událostí, docela intenzivně. Po prvním kole voleb jsem měla velice dobrý pocit a hodně jsem věřila, že to bude dobré. Ještě v prvním týdnu po nich jsem se vezla na radostné vlně. V průběhu druhého týdne se však začaly objevovat na slunečné obloze první mráčky – jednou jsem věřila docela pevně, podruhé už to bylo míň. Nakonec jsem však přijala myšlenku, že ať to dopadne jakkoliv, musím respektovat volbu většiny.  Jenže…

Demokratický systém, ve kterém žijeme, nám umožňuje vyjádřit svobodně svůj názor ve volbách, kterých se můžeme bez rozdílů dobrovolně zúčastnit, a tak si vybrat spoluobčany, kteří budou rozhodovat o hodnotách, které jsme zdědili, které jsme si svou prací vytvořili, a stále vytváříme. Podobně jako v biblickém podobenství o „hřivnách“ očekáváme, že naši zvolení zástupci je rozmnoží ve prospěch všech obyvatel naší země, pouze je nezakopou, či dokonce nevytunelují nebo nerozkradou.