Ostrovačice

V červnu si celá Evropa připomněla 100 let od atentátu na následníka rakousko – uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, přesně měsíc po něm – 28. července 1914 – vyhlásilo Rakousko – Uhersko válku Srbsku. Až do roku 1939 byla tato válka nazývána velkou válkou, protože se jednalo o největší válečný konflikt, jaký lidstvo do té doby poznalo. Válka postupně zasáhla Evropu, Asii i Afriku – celkem 32 zemí, do bojů bylo zapojeno až 74 milionů vojáků. V této válce byly také poprvé použity bojové prostředky jako letadla, ponorky, tanky, nové typy střelných zbraní, ale i plyn.

Jménem farnosti bych chtěl poděkovat starostovi Obce Říčany ing. Janu Studenému i celé Obci Říčany za již zmíněnou v článku pí Franzové opravu hřbitova i sakrálních staveb obce. Díky tomu, po předchozí opravě krovů a střechy kostela, bylo všechno na oslavu 250. výročí posvěcení kostela jaksepatří připraveno.

Jak jste si jistě sami povšimli, probíhaly na kostele sv. Jana Křtitele a sv. Václava v Ostrovačicích v roce 2013 drobné stavební práce, které jsou však velmi významným zásahem zajišťujícím ochranu této památky do budoucna.

Každý, kdo prochází kolem kostela a sousoší sv. Jana Nepomuckého, si určitě všiml, že koncem května letošního roku zmizela i druhá socha andílka zbožně vzhlížejícího k našemu národnímu světci. Naštěstí tentokrát to nebylo „zásluhou“ žádného nenechavce a zloděje, ale socha byla převezena do ateliéru. Důvod jejího sundání byl jediný – výroba kopie druhého andílka, od jehož krádeže uplynulo v květnu rovných 10 let. Také z tohoto důvodu jsem navrhl Zastupitelstvu městyse Ostrovačice restaurování celého krásného barokního sousoší z roku 1766.

Po několikaleté úspěšné prezentaci Mikroregionu Kahan na lednových veletrzích cestovního ruchu Region tour na výstavišti v Brně, vznikla na začátku roku 2012 myšlenka připojit se k celorepublikové akci pořádání Muzejních nocí. V Mikroregionu Kahan, jehož členy jsou i Ostrovačice a Říčany, byly vytipovány památky a lokality, jimiž se můžeme pochlubit a prezentovat je návštěvníkům při této netradiční akci.

Již v dávné minulosti se objevil zvyk používat v obcích symboly, které je měly odlišovat od ostatních – erby, znaky a prapory. Do těchto symbolů byly umísťovány znaky typické pro tu kterou obec a lokalitu. Kde se však vzala v erbu Ostrovačic vinná réva, když dnes po rozsáhlých vinicích a vinných sklípcích není ani památky? Nalézt odpověď není vůbec jednoduché a dovolím si tvrdit, že dnes už i nemožné.

V říjnu letošního roku byly po několika měsících příprav zahájeny práce na rekonstrukci kněžského hrobu na hřbitově v Ostrovačicích. O této nutné rekonstrukci jsme začali jednat společně s P. Provazníkem již před několika roky. Původně jsme ji chtěli provést společně s úpravou vstupu a střední částí hřbitova (na jehož realizaci žádáme o dotaci z prostředků Evropské unie), úmrtí Mons. Provazníka a jeho pohřbení do kněžského hrobu však tyto plány pozměnilo. Kněžský hrob kdysi hrobem pravděpodobně nebyl.