Seslání Ducha svatého

Už od malička jsem měla problémy s volnými klouby. Když mi bylo devět let, vykloubilo se mi koleno a já musela do nemocnice. Od té doby jsem nemohla chodit do tělocviku a také jsem musela omezit veškerý pohyb, při kterém by se koleno mohlo znovu vykloubit. Bylo to hodně těžké. Od té doby se mi koleno ještě několikrát vykloubilo. Když jsme přišli k lékaři, řekl, že budu muset s kolenem na operaci.

Určitě si každý z nás vybaví pocit, když rozbalujeme dárek a nevíme co v něm je. Nejprve ho osaháme, zaštěrcháme s ním a pak s velkým vzrušením začneme trhat papír a těšíme se, co uvidíme.

Během měsíce května jsme se 10 dní scházeli v říčanském kostele na novéně a společně se tak intenzivněji připravovali na svatodušní svátky. Letos se na organizaci spolu s našimi přáteli z komunity Emmanuel podílelo i modlitební společenství naší farnosti.

Myslím si, že jsme vytvořili opravdu krásné společenství a každý si ze společného setkávání něco odnesl. Mnohé z nás oslovila svědectví, všechny nás určitě spojil Duch svatý, o jehož dary jsme během těch deseti dní prosili.

Poprvé v životě prožívám novénu - modlitební devítidenní "maratón", jak ji někteří nazývají. Přijela k nám sestra Helenka Malášková se členy komunity Emmanuel a každý den večer se setkáváme v kostele. Program je jednoduchý a každý den se opakuje, ale dojmy jsou neopakovatelné.

Celé setkání je předesláno úryvkem z písně k Duchu Svatému. Následuje desátek růžence, píseň a po ní čtení z Písma. Při svědectví sestry Veroniky o konkrétní Boží pomoci v jejím životě cítím hlubokou vděčnost za dar víry.

Když se o letnicích na apoštoly vylil Duch svatý, ani jeden nezůstal sedět na své židli, aby vychutnával své vnitřní hnutí. Hnalo je to ven do ulic, a to s takovým nadšením, že se lidé ptali, co asi pili.

Louis Evely