Jarmila Pololáníková

1. srpna 1984 zemřel P. Josef Janšta. Působil ve farnostech Ostrovačice-Říčany a Veverské Knínice. Letos je tomu 40 let od úmrtí usměvavého, pracovitého a skromného kněze, který upřímně sdílel radosti a strasti svých farníků. Zůstává nadále v našich vzpomínkách a modlitbách.

11. května 2024 se bude k této příležitosti v 11 hodin v Ostrovačicích sloužit mše sv. (viz zde).

10. června tr. se poprvé uskutečnila Noc kostelů v kostele v Ostrovačicích. Předcházela jí patřičná příprava. Vytvořila se skupina lidí, v níž každý byl nějak zaúkolován svou přítomností buď v kostele nebo na faře, v podzemí nebo nahoře na prelatuře. Kostel a prostory kolem něho byly otevřeny široké veřejnosti i z okolí Ostrovačic, takže kapacita posluchačů a diváků se během večera navýšila na 300 účastníků.

Na redakční radě jsme se dohodli, že se budeme věnovat ještě jednomu výročí. Svých kulatých narozenin se totiž dožije doktor Jiří Koch z Vev. Knínic, 

i když to bude až po vyjití tohoto čísla Oříku, ale jen o pár dní později. 

Protože k jeho výročí došlo už několik příspěvků, RR se rozhodla zařadit je už nyní, byť tedy s několikadenním předstihem. Činíme tak především jako výraz ocenění za jeho odpovědnou a záslužnou práci, kterou dlouhá léta odvádí především s vydáváním tohoto zpravodaje.

Milý pane doktore,

Byl to rok velmi problematický pro všechny lidi nejen u nás v republice, ale i na mnoha místech ve světě. Napadl nás covid z Wuchanu, který se stal nevítaným společníkem civilizace. V prvních březnových dnech jsme vyslechli nařízení vlády nesdružovat se, abychom se neinfikovali navzájem, nosit roušky nebo respirátory, dbát na hygienu, udržovat dvoumetrové rozestupy a používat desinfekci. Karanténa pokračovala do 1. dubna a krátce poté následovaly Velikonoce. Do kostela jsme nesměli, a tak jsme trávili dny od Zeleného čtvrtku přes svátek Vzkříšení na programu televize NOE.

V neděli 21. listopadu na slavnost Krále Ježíše Krista jsme vyslechli odpoledne v 15 hodin koncert Scholy sv. Petra a Pavla v kostele v Říčanech. Koncert byl původně naplánován společně s chrámovým sborem sv. Martina z Kralic nad Oslavou k poctě sv. Cecílie, která měla svátek následujícího dne. Na poslední chvíli sbor z Kralic nepřijel kvůli onemocnění několika členů, a tak náš chrámový sbor čítající 12 členů pod vedením Mgr. Dagmar Ryšánkové se zhostil oslavy sám. 

Po těžkém období covidu se zase otvírají dveře kultuře, což většina lidí přijímá jako milou změnu v dnešní „nemocné době“. 21. srpna 2021 jsme se v hojném počtu účastnili komorního koncertu souboru ZENSEMBLE sestávajícího ze tří hráčů: Anežky Levové, Piotra Waclawika a Filipa Hrubého. Byl to už jejich čtvrtý koncert v ostrovačickém kostele. Všechny koncerty byly velmi příznivě přijaty. Z vlastního zájmu jsem oslovila mladou, půvabnou slečnu Anežku, aby nám všem něco pověděla o jejich triu. 

Proč jste si vybrala právě náš kostel?

Katolický týdeník, dříve Katolické noviny, odebírám nepřetržitě už více než půl století. Těší mě, že jeho úroveň se velmi zkvalitnila.

Dne 12. září 2020 byl slavnostně otevřen a požehnán Mons. Pavlem Konzbulem nový římskokatolický kostel v Brně na Lesné za velkého zájmu účastníků, kteří se museli podrobit přísným koronavirovým opatřením. Do té doby sloužilo věřícím Duchovní centrum na Lesné, dnes v těsné blízkosti nového kostela, kde se lidé rádi scházeli do příjemně upraveného a vytápěného svátečního prostoru ke mši sv. Když se stal novým panem farářem Pavel Hověz r. 2005, začalo se vážně hovořit o povolení a výstavbě kostela, o kterém už bývalí osadníci Lesné dávno snili.

Náš milý pan farář ThDr. Ludvík Bradáč oslavil v neděli 6. září mší svatou své 55. narozeniny. Nedávno jsme si v kostele připomněli jeho 30. výročí kněžství. Je úctyhodné, že po magisterském studiu na bohoslovecké fakultě pokračoval ještě cílevědomě ve svém vzdělání a dosáhl doktorátu teologie. Krásná léta středního věku a kus duchovní praxe má už za sebou. Pan farář se řídil radou svých rodičů, kteří ho už v dětství vedli k modlitbě a k účelnému využití volného času, ať se už jednalo o dlouholetou hru na housle, četbu knih nebo sledování sportovních aktivit.

V roce 2014 jsme si připomněli 30. výročí úmrtí P. Josefa Janšty a 70. výročí jeho kněžského svěcení. Zemřel 1. srpna a mše sv. byla za něho obětovaná koncem července v kostele v Ostrovačicích. Tehdy jsme poznali jeho rozvětvenou rodinu, která zaplnila téměř celý kostel.

Uběhlo několik let a opět jsme se sešli s jeho příbuznými v sobotu 22. února t. r., kdy jsme pamatovali na jeho 100. nedožité narozeniny, které byly 18. února.

Byli jsme s manželem doma, když se ozvali naši adolescenti studující tou dobou v Brně, že není výuka, je chaos a srocení lidí na náměstí Svobody. Avizovali, že půjde o manifestaci v Brně, jejíž význam zatím nebyl zřejmý. Chtěla jsem, aby přijeli domů, pokud ještě jezdí pravidelné autobusové spoje. 

Arne Linka byl podle vyjádření mnohých, kteří měli štěstí se s ním poznat, nádhernou osobností s neobvyklým hudebním talentem. Setkání s ním zanechalo nesmazatelné stopy, a i po letech po jeho odchodu na věčnost na něho s uznáním, obdivem a láskou mnoho lidí stále vzpomíná. Už v předchozích číslech Oříku jsme zveřejnili několik příspěvků s tímto zaměřením. Nyní uvádíme další, abychom jeho osobnost co nejvěrněji přiblížili našim čtenářům. 

Dopis bratrovi

Jarmila Pololáníková

Milý Arne,

Barokní Mariánský sloup zdobil Staroměstské náměstí v Praze už od poloviny 17. století. Býval označován za symbol germanizace, násilné rekatolizace a habsburské nadvlády nad českými zeměmi. Během 1. světové války kvůli všeobecné bídě zesílily protirakouské nálady ve společnosti a začalo se opakovat tvrzení, že sloup byl postaven jako triumf habsburské nadvlády v českých zemích. Po vzniku Československé republiky 28. října 1918 bylo pátý den svoláno shromáždění lidu na Bílou horu. 3. listopadu se u mohyly na bojišti shromáždilo na 30 000 lidí.

V sobotu 3. března dopoledne se na faře v Ostrovačicích konala duchovní obnova v rámci postní doby, která pak byla ukončena mší svatou v 11.30 hod. v ostrovačickém kostele.

Vojenský kaplan Jan Pacner, působící na Univerzitě obrany v Brně, po krátkém úvodu, ve kterém se představil, vycházel v první části přednášky ze Starého zákona, v druhé pak z Nového zákona.

Byla jsem vyzvána Redakční radou Oříku, abych napsala o svém bratrovi, který by se v příštím roce dožil 80 let. Zemřel v Brně v sanitce na zástavu srdce měsíc po svých 61. narozeninách v roce 1999.

Místo své výpovědi nechávám prostor těm, kteří ho osobně znali.

První dvě vzpomínky jsou citovány z knihy „Svět hudby Arne Linky“, nakladatelství Šimon Ryšavý, Brno 2000, str. 98 – 100, třetí je aktuálně napsaný vzpomínkový fejeton.

Jarmila Pololáníková – Linková

Tři malé „proč“