OŘÍK, farní zpravodaj Ostrovačice, Říčany, Veverské Knínice, číslo 11 (18. 9. 2011)

Modlitba sv. Tomáše Mora

Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed,

dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mne s ním zacházet.

Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidí dobro kolem nás,

ať s hříchem nikdy nevydržím
a napravit jej umím včas.

Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá,

dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé, malé, já.

Letos v létě jsem byl svědkem následující události. Zrenovovaná venkovská fara, nabízející možnost celoročního ubytování, pronajala prostory vysokoškolským studentům. Překvapilo mne, že studenti (humanitního oboru!) začali po svém ubytování odstraňovat ze stěn pokojů předměty s křesťanskou tematikou, tedy křížky a obrázky svatých. Na můj dotaz, proč tak dělají, dostalo se mi následujícího vysvětlení: „Není naší povinností dívat se na symboly učení, se kterým jako ateisté nesouhlasíme.

Ve dnech 6. – 10. 7. 2011 se v Brně v prostorách výstaviště konala popáté katolická charismatická konference, celkově 20. v pořadí. Zúčastnili jsme se také my z našich farností. Přítomni byli hosté i z jiných církví. Programové téma bylo „Svatba v Káně“, motto: „Udělejte všechno, co vám řekne“. (Jan 2,5).

Formuli předepsanou k beatifikaci pronesl v neděli 1. května letošního roku na Svatopetrském náměstí v Římě papež Benedikt XVI. Týkala se jeho předchůdce Jana Pavla II. V reakci na to náměstím zaznělo mohutné „Aleluja!“, více jak milion přítomných poutníků propuklo v jásot, nad jejich hlavami se objevila záplava vlajek.

Ačkoli se nám to nezdá, pomalu ale jistě se blíží významné cyrilometodějské výročí. Za dva roky touto dobou budeme stát na prahu oslav, které slibují být velkou vzpruhou pro křesťanskou víru v naší zemi. Jak to můžeme vědět? Vždyť jistého není nic. Ano, není. Ale přísliby z minulosti a nasazení církve v současnosti jsou skutečně slibné.

S cyrilometodějskými oslavami mají naše země mnohou zkušenost. Dnes nám silný cyrilometodějský kult připadá odvěký, tisíciletý. Zdá se, jako by přinejmenším k Moravě patřil odjakživa.

Letos už po jedenácté tradiční formou „hvězdicové“ pěší pouti vzdali svůj hold staroslavnému Velehradu poutníci z mnoha míst naší vlasti. Vždy koncem srpna vycházejí malé skupinky i jednotlivci ze svých farností po naplánovaných trasách, aby se každým dnem spojovali do větších skupin a pak, v předem stanoveném termínu, se všichni spojili v jeden mohutný celek přímo na Velehradě. Dávají tím najevo svůj vděk svatým soluňským bratrům Cyrilu a Metodějovi, kteří našim předkům před téměř 1150 lety přinesli dar pravé víry, základy slovanského písma a kultury.

Milí poutníci! Dnešní akce v kalendáři farností Ostrovačice, Říčany a Veverské Knínice je nazývána Pěší pouť na Veveří.

Letos v červenci se opět konala mše sv. v krásném prostředí Podkomorských lesů u Helenčiny studánky. Již třetím rokem. Počet jejich účastníků narůstá. Jsou to již nejen farníci z Ostrovačic, Říčan a Veverských Knínic, ale i ze Žebětína, Bystrce a snad i odjinud, když se o této nevšední události zavčas dověděli.

Studánka s čistou pramenitou vodou je symbolem čistoty, podobně i jméno hlavní postavy Mrštíkova  románu  Helenky z Podkomorské myslivny, jejíž jméno nese studánka. Ideální místo pro konání nejčistší oběti - mše svaté - k očištění všech zúčastněných.

50. výročí společného života – zlatou svatbu – oslavili v ostrovačické farnosti:

• František a Bohumila Cvrkalovi
• Ludmila a Vilém Franzovi
• Josef a Marie Kotlíkovi

K nim se v říjnu připojí Luděk a Uršula Polanští.

Přejeme jim pevné zdraví, hodně radosti, málo starostí a další pěkné zážitky. Ten, který spojil jejich životy, ať je nadále provází svým požehnáním!

Pro křesťany je neděle dnem odlišným od ostatních. Je to den, kdy si připomínají a slaví Kristovo vítězství nad smrtí. Její význam a postavení je tedy vázáno na zmrtvýchvstání Páně.

Neděli potřebujeme nejen proto, abychom byli křesťany, ale také proto, abychom vůbec byli lidmi. Slavení neděle je pro křesťanskou rodinu důležité, není to otázka povinnosti, ale její existence. Rodina je domácí církví, která buduje církev.

- Neděle je dnem vzkříšení – v Kristu je dána světu naděje do budoucnosti, je nadějí pro svět, který není pod mocí zla a smrti.

V poslední době se objevily v tisku zprávy, které zpochybňovaly význam projektu Adopce na dálku®. Poukazovaly na jeho neefektivnost a přímo nařkly všechny „adoptivní rodiče“ z uspokojování vlastních pocitů čistého svědomí při pomoci potřebným. Tvrdily, že lidé si vybírají k adopci pouze hezké děti, že děti z vložených peněz nic nemají, že profitují pouze firmy, vyrábějící školní uniformy.

Koncem června obdržel Farní úřad ŘKF Veverské Knínice písemné vyúčtování za elektřinu dodanou firmou e.on k vytápění kostela za minulé (přibližně) roční období. Následně se sešla Ekonomická rada farnosti, aby porovnala fakturační údaje s podobnými údaji o odběru elektřiny v předchozím roce, a zejména oba tyto komplety s údaji roku ještě předcházejícího. Výsledek šetření byl více než povzbudivý, posuďte sami.

Nedávno jsem měla možnost prožít večerní modlitbu s dětmi, které byly na táboře na faře. O ten zážitek se s vámi musím podělit.

Seděli jsme venku, všude byla tma, jen uprostřed stolu byla rozžatá svíce. Děvčata jedna po druhé vyslovila díky, poté prosbu a na závěr se svíce poslala dokola. Každý si ji mohl nechat u sebe pro osobní modlitbu.

Když jsme se poprvé před dvěma lety vydali na den sv. Marie Magdalény na ohlášenou lesní mši u Helenčiny studánky, netušili jsme, že se setkáme s vlídným přijetím a vstřícnou náladou všech přítomných poutníků z pořádajících farností „Oříku“ i ostatních, kteří připutovali z Kohoutovic, Žebětína, Líšně, Komína a dalších farností. Jsou tomu již dva roky, a od té doby jsme si toto setkání nenechali ujít, letos jsme přišli už po třetí. Mluvím za farníky z Bystrce, a přesněji, za sebe a manžela, protože ani jeden z nás není bystrckým ani brněnským rodákem.

V sobotu 25. 6. 2011 se konal farní výlet, určený pro děti a jejich doprovod. Vyjeli jsme směrem do Veverské Bítýšky, kde jsme navštívili Jarošův mlýn. Celou prohlídkou nás provázel pan mlynář. Prošli jsme mlýn od přízemí až po nejvyšší patra. V dávných dobách bylo toto řemeslo velmi vážené.

Náš výlet pokračoval do Chudčic. Vydali jsme se ke studánce. Děti plnily úkoly, které byly spojeny s tématem křtu.

Po splnění všech úkolů jsme se přesunuli na faru, kde se rozdávaly ceny, opékaly špekáčky a mlsala zmrzlina.

Nakonec jsme si navzájem popřáli krásné prázdniny.