Vánoce

Blíží se opět Vánoce,
ten krásný, jímavý čas.
Na stole dobrého jídla, ovoce,
ale co dobrého v nás?

Úklid děláme ve spíži,
mytí oken, aby vše čisté bylo.
Přemýšlíme, co posílí, neb poníží
a jak chovat se, by každému bylo milo?

S blížící se dobou vánoční letí hlavou také vzpomínky ...

Mám jeden nezapomenutelný zážitek. Byl Štědrý večer roku 1971. Šli jsme na "půlnoční". To nás chodilo ještě hodně, na rovince od Říčan k Ostrovačicím nás šel celý průvod. Krásně mrzlo, sníh pod nohama vrzal a byla jasná noc plná hvězd.

HVĚZDA BETLÉMSKÁ

B. Schovancová

Slunce se nám rozsvítilo,
děťátko se narodilo,

z nejkrásnější růže
vonný Boží květ ...

Srdce zpívá,
radost věčná

navštívila svět.

Milí farníci, bratři a sestry,

znovu jsou tady Vánoce, ty krásné svátky, nejoblíbenější svátky, nejen mezi dětmi. Chtěl bych Vás pozdravit na začátku dalšího čísla našeho farního zpravodaje a říci Vám jednu krátkou myšlenku ohledně smyslu Vánoc.

Milí farníci, sestry a bratři

Na počátku bylo slovo, a to slovo bylo u Boha, a to slovo byl Bůh... Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi (Jan 1...).

MODLITBA V DEN KRISTOVA NAROZENÍ

Ó Králi nebe a věčnosti,

tvé zaslíbení nám svítí nad propastí tmy

a tichá sláva Matky Panny nás objímá.

Ó Spáso našeho života, Děťátko milostí zářící,

Syne Boží s mocí nejvyšší, světlem své lásky nás zažehni

a k Sobě nás jednou všechny vezmi,

Před 25 lety, za hluboké totality, vyšel román anglického satirika Evelyna Waugha „Helena.“

Románovým způsobem přibližuje život matky císaře Konstantina, císařovny sv. Heleny, dobu přelomu třetího a čtvrtého století, i bohatý život světice. Ta se na sklonku svého života významně podílela na nalezení Kristova kříže v Jeruzalémě. A právě z popisu jejího pobytu v Jeruzalémě mne zaujala Helenina tříkrálová meditace:

Existuje mnoho paradoxů, těžko vysvětlitelných věcí. Když je nedovedeme odůvodnit, jsou pro nás záhadou, hlavolamem, který neřešíme, ale přece jen akceptujeme.

Málokteré město se může chlubit tak malebným okolím, jako Brno. A tak to nejsou jen „naše“ podkomorské háje s Pohádkou máje, ale na severovýchod od Brna i Bílovice nad Svitavou, s malebným údolím řeky Svitavy a hlubokými lesy, táhnoucími se k Moravskému krasu. Tato místa lákala k procházkám i delšímu pobytu zvláště na počátku 20. století mnoho Brňanů

Když hvězdu určující směr
skrývá mrak beznaděje
když červotoče pochybností
hlodají přímost našich kroků
na poušti nejistot
ve stínu hrozby Herodovy
je třeba vytrvat
a věrně stále jít
po stopách tříkrálových
k jeskyni betlémské

Drazí bratři a sestry!

Abys zůstal ušetřen každého utrpení - to ti nepřeji,
ani to, aby tvá další cesta byla samá růže
a aby po tvé tváři neskanula žádná slza,
abys nezakusil nikdy žádnou bolest -
né - nic z toho ti do nového roku nepřeji.
Vždyť slzy očišťují srdce,
utrpení zušlechťuje,
bolest a úzkost tě uvedou do společenství
s Marií a Dítětem
a jejich úsměv tě naplní důvěrou a útěchou.